Diplomova_prace_-_financovani_regionalniho_skolstvi

Zrušením limitů mzdové regulace je sledováno snížení administrativní náročnosti při nakládání s finančními prostředky. Institut limitů mzdové regulace by byl nahrazen zákonným vymezením minimálního procentního podílu mzdových prostředků z celkového přiděleného objemu prostředků pro krajské a obecní školství.79 Osobně vidím problém v tom, že se hovoří pouze o spodní hranici procentního podílu na mzdy, protože nepřímým důsledkem může být použití veškerého příspěvku ze státního rozpočtu na mzdy a ostatní výdaje, jako např. nákupy učebnic, budou hrazeny z rozpočtu zřizovatelů, případně z prostředků školy získaných vlastní hospodářskou činností.

Stejná podpora státu všem zřizovatelům, tímto atributem chce MŠMT zavést stejnou výši podpory pro veřejné, soukromé i církevní školy. MŠMT plánuje zrušení zákona o poskytování dotací soukromým školám a vše bude ošetřeno ve školském zákoně. Soukromé a církevní školy by dostávaly ze státního rozpočtu finanční prostředky na přímé výdaje a také finanční prostředky na provozní výdaje ve stejné výši jako školy veřejné.

4.2 Hodnocení koncepčního záměru reformy financování regionálního školství

Největším kladem koncepčního záměru reformy financování regionálního školství je jeho samotná existence. To, že se začalo nejen mluvit o problematických místech stávajícího systému normativního financování na žáka, ale že je předložen konkrétní návrh reformy systému financování regionálního školství, je velký krok vpřed. Tuto diplomovou práci dokončuji v době, kdy je reforma předložena k odborné diskuzi, může dojít ještě k úpravám některých parametrů. Náměstek ministra školství L. Němec v Učitelských novinách ze dne 24. 1. 2012 uvedl: „Diskutovat se může ne nad navrženým systémem, ale pouze nad jednotlivými parametry.“ Těch parametrů, které je třeba podrobit hlubší diskuzi, je hned několik, avšak celková koncepce reformy je, dle mého názoru, velmi zdařilá. Zavedení systému státních oborových normativů a stanovení „vzdělávacího standartu“ na třídu povede k zefektivnění regionálního školství. MŠMT předložilo koncepci financování k odborné diskuzi, existuje tedy snaha o vyhovující nastavení jednotlivých parametrů nového systému, což hodnotím velmi kladně.

Problematickým místem reformy je hned první uváděný důvod předložení koncepčního záměru reformy systému financování regionálního školství: „Reformovat veřejné finance s cílem zastavit rostoucí veřejný dluh a nastavit parametry rozpočtové politiky tak, abychom v roce 2016 dosáhli vyrovnaných veřejných rozpočtů.“ Celý návrh prioritně vychází ze záměru dosáhnout úspor ve výdajích státního rozpočtu na školství a v celém koncepčním materiálu není jediná zmínka o tom, že financování regionálního školství je dlouhodobě podhodnoceno (viz. kapitola „3. Financování regionálního školství“). Řešení se hledá v reorganizaci a přerozdělování systému, avšak bez zvýšení finančních zdrojů. Plně si uvědomuji nutnost zastavení dosavadního nekontrolovatelného růstu veřejného dluhu, avšak hledat úspory v již tak podhodnocené oblasti veřejných výdajů, jakou je školství, je naprosto nevhodné. MŠMT sice deklaruje, že úspory získané zavedením nového systému financování zůstanou v kapitole 333 státního rozpočtu (kapitola MŠMT), ale nejsou poskytnuty žádné právní záruky. Zůstanou tam v prvním roce zavedení reformy, ve druhém, ale bude tomu tak stále? Pokud nepřestane být priorita vzdělávání pouze předvolebním sloganem téměř všech politických stran a nedojde ke zvýšení a zákonnému zaručení stálé výše HDP pro školství tak, jak je tomu v řadě států, není slib ministra školství dostatečnou zárukou.80