Diplomova_prace_-_financovani_regionalniho_skolstvi

Při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami počítá reforma jak s podporou inkluzívního vzdělávání, tak i podporou vzdělávání ve speciálních třídách. V obou typech vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami bude podpora realizována ve třech úrovních:

• Nízká míra podpory – pro třídy, které vyžadují tento stupeň míry podpory, se hodnota oborového normativu zvýší o 5%. Jedná se převážně o inkluzi dětí s vývojovými poruchami učení nebo chování. V případě vzdělávání dětí ve speciálních třídách bude optimální naplněnost třídy stanovena na 11 žáků ve třídě.

• Vysoká míra podpory – v běžných třídách, které potřebují tento stupeň podpory bez potřeby asistenta pedagoga, se oborový normativ se zvýší o 10%. Pro vzdělávání ve speciálních třídách bude stanovena optimální naplněnost třídy na 6 žáků (vzdělávání těžce mentálně postižených dětí).

• Nejvyšší míra podpory – v běžných třídách, které vyžadují tento stupeň podpory s potřebou asistenta pedagoga, se oborový normativ zvýší o 25% bez ohledu na počet asistentů pedagoga ve třídě. Ve speciální třídě pro tento stupeň podpory bude k oborovému normativu s vysokou mírou podpory (viz. předchozí bod) připočtena pevná částka 250 tis. Kč na třídu také bez ohledu na počet asistentů pedagoga ve třídě.76

Nákladové financování nepedagogických pracovníků, zájmového vzdělávání a školských služeb nelze ze zatím dostupných informací blíže specifikovat. MŠMT pouze deklaruje, že nákladové financování bude v kompetenci krajských úřadů, bude vycházet ze stávajícího normativního systému financování a umožní respektovat reálné skutečnosti (ale případně i žádoucí vývoj) jak v jednotlivých krajích, tak v jednotlivých školách a školských zařízeních. Zatím není zřejmé, co bude jednotkou výkonu, ani jestli zůstane zachován objem finančních prostředků, který je do těchto školských institucí alokován v současnosti. L. Němec k normativně nákladovému financování uvedl: „Půjde v podstatě o příspěvek, počítá se s podílem zřizovatele i s poplatkem rodičů, to je ale věcí dalšího vyjednávání.“77

Úplata za vzdělávání a za školské služby má dle koncepčního záměru reformy projít revizí. Ani tato revize není v koncepčním záměru reformy blíže specifikována, ale vzhledem k celkovému pojetí reformy se nebude jednat o její snížení. Jak jsem se již zmínila v kapitole „3.2 Úplata za vzdělávání a školské služby“, dle stávající právní úpravy mohou příjmy z úplaty krýt pouze výdaje na provoz ve školských zařízeních a školách neposkytujících stupeň vzdělání, stávající pojetí úplaty neumožňuje krytí výdajů poskytovaných ze státního rozpočtu. Vzhledem ke kontextu a celkovému pojetí reformy se dá předpokládat, že bude tendence umožnit z úhrady hradit částečně i výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu. Revize úplaty se může významně dotknout např. základních uměleckých škol, u kterých se předpokládá až dvojnásobné zvýšení výše úplaty: „Plán také počítá s úsporami ve financování základních uměleckých škol. Ty financuje ministerstvo školství, ale v budoucnu by to mělo být v kompetenci jednotlivých krajů. Rodiče dětí budou platit oproti stávajícím příspěvkům kolem 300 až 400 korun zhruba dvojnásobek.“78 Taková revize úplaty by mohla být pro některé druhy škol likvidační. Nicméně v koncepčním záměru reformy předloženému k odborné diskuzi není revize úplaty nijak konkrétně specifikována.