Diplomova_prace_-_financovani_regionalniho_skolstvi

Nasávací efekt stávajícího systému. Stávající normativní systém financování je založen na jednotce výkonu, kterou je dítě, žák nebo student. Jednoduše řečeno, čím více žáků, tím více peněz. Neexistuje žádná hranice, která by nasávací efekt limitovala. Boj o žáka se v praxi nedá nazvat zdravou konkurencí. Promítnutí určitého objemu finančních prostředků do žáka přispívá, mimo jiné, i ke zhoršení kvality vzdělávání v regionálním školství jako celku, ale také k individuálním újmám na vzdělávání jednotlivých žáků.

Efektivnost systému financování na jednotku výkonu. Jak jsem se již zmínila v úvodu, cílem veřejné správy školství je dosažení sociálních cílů školství s vynaložením co nejnižších nákladů. Systém financování na jednotku výkonu však vykonavatele stimuluje ke zvýšení kvantity výstupů a nikoli k efektivnímu využití vstupů. Jak uvedl G. Bouckaert s odkazem na četnou literaturu: „Podle kritéria efektivnosti na jednotku výkonu dojde k rozšíření činnosti, i když její další rozšiřování vůbec není žádoucí anebo znamená život nad poměry.“72 Vzhledem k demografickému vývoji, bude zcela jistě žádoucí optimalizovat síť škol, systém financování na jednotku výkonu není ve své podstatě schopen tento požadavek podporovat.

O nutnosti reformovat systém normativního financování na žáka se začalo mluvit snad hned při jeho zavedení. Zejména v posledních letech byly slabé stránky systému financování na žáka zřetelnější a výše jednotlivých krajských normativů se začaly čím dál tím víc rozcházet. Hlavním důvodem je demografický vývoj, v regionálním školství začalo žáků ubývat a demografická křivka bude mít i v následujících letech klesající tendenci. Tomuto jevu je třeba přizpůsobit síť škol tak, aby byla dostatečně efektivní, právě to si klade za cíl reforma systému financování regionálního školství (dále jen „reforma“). Konkrétní podobu reformy zveřejnilo MŠMT v roce 2011. Již v roce 2010 zahájilo MŠMT intenzívní práce na přípravě reformy, vedením MŠMT byl koncepční záměr reformy schválen 3. května 2011 a dne 12. října 2011 odsouhlasila principy reformy také porada ekonomických ministrů.73 V listopadu téhož roku byl koncepční záměr reformy předložen k odborné diskuzi a zveřejněn na stránkách MŠMT. Předpokládaná účinnost nového systému financování regionálního školství je 1. leden 2013.

Zásadní změnou je přechod od normativního financování na žáka, ve kterém mají klíčovou roli krajské úřady, k normativnímu financování na optimálně naplněnou třídu, kdy normativy stanovuje pouze MŠMT. V každém oboru vzdělání je stanoveno tzv. fixní minimum, tj. nejnižší počet žáků ve třídě, pro který jsou zajištěny finanční prostředky na vzdělávání v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem (dále jen „RVP“). V případě nižšího počtu žáků ve třídě koncepce počítá s povinností zřizovatelů dofinancovat chybějící finanční prostředky do výše fixního minima.