Diplomova_prace_-_financovani_regionalniho_skolstvi

Při stanovení objemu finančních prostředků pro konkrétní třídu (ne každá třída bude naplněna optimálním počtem žáků) jsou stanoveny upravující koeficienty, které hodnotu oborového normativu snižují či zvyšují v závislosti na odchylce skutečné naplněnosti třídy a třídy optimálně naplněné. Pro každý obor vzdělání je zároveň stanovena minimální úroveň ekonomického zabezpečení vzdělávání fixní minimum, což je minimální objem finančních prostředků na náklady na třídu, který ještě umožňuje vzdělávání v oboru vzdělání v souladu s RVP.75 Pro třídy s vyšší naplněností, než je optimální počet žáků, je stanovena pevná částka, o kterou se oborový normativ zvýší bez ohledu na počet žáků ve třídě – škola dostane stejný objem finančních prostředků pro třídu např. s 27 žáky a pro třídu s 33 žáky. V případě nižšího než optimálního počtu žáků ve třídě stanoví MŠMT degresní koeficienty, kterými se oborový normativ na třídu sníží s každým žákem pod optimální počet. Působení oborového normativu je patrné z následujícího grafu, který znázorňuje působení oborového normativu na běžnou třídu čtyřletého gymnázia (viz. graf č. 5).

Graf č. 5: Působení oborového normativu pro běžnou třídu čtyřletého gymnázia

Zdroj: MŠMT: Koncepční záměr reformy systému financování regionálního školství, podklad pro odbornou diskuzi [online]. Praha: 2011. s. 29. Dostupné z: <http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/koncepcni-zamer-reformy-systemu-financovani-regionalniho-1>

Konkrétní výpočet oborového normativu je dán vztahem:

ON na třídu = ONOPT – ONOPT * koeficient* (ŽOPT – ŽSKUT)

ON – oborový normativ pro konkrétní školu ŽOPT – optimální počet žáků ve třídě

ONOPT – oborový normativ pro optimální třídu ŽSKUT – skutečný počet žáků ve třídě

Koeficienty jsou různé podle požadované míry prooptimalizačního působení.

Záměr výše nastíněné konstrukce oborového normativu na třídu je umožnit systému financování nové funkce. První funkcí je funkce prooptimalizační – stávající síť škol je předimenzovaná, neodpovídá stávající ani budoucí reálné potřebě vzdělávání relevantních populačních kohort žáků. Prooptimalizační působení systému oborových normativů je zajištěno stanovením fixního minima. V našem konkrétním případě (graf č. 5) je fixním minimem 22 žáků, v případě gymnázií je tento počet dost vysoký, protože gymnázia dlouhodobě nemají problém s naplněností tříd, ale např. v případě málotřídek je fixní minimum zajištěno i pro 5 žáků. Druhou požadovanou funkcí systému financování oborovými normativy je potlačení nasávacího efektu, toho má být docíleno stanovením horní hranice počtu žáků ve třídě, po kterou bude pro školu ekonomicky výhodné přijímat žáky. V oboru, ve kterém nebude cílem nasávací efekt potlačovat, jako je tomu např. u mateřských škol, může být oborový normativ na třídu zvyšován s rostoucí naplněností stanoveným koeficientem tak, aby víceméně korespondoval s financováním na žáka. Obě zmíněné funkce by měly přispět jednak k ekonomickému zefektivnění vzdělávacího systému, ale také ke zvýšení kvality vzdělávání. Navrhovaný systém financování je založen na vymezení optimálního rozsahu vzdělávání pro optimálně naplněnou třídu. MŠMT v koncepčním záměru deklaruje, že finanční prostředky získané úsporou související s redukcí sítě škol, ke které bude muset dojít, zůstanou ve školství.