Diplomova_prace_-_financovani_regionalniho_skolstvi

Do dnešního dne také nebyla předložena žádná kvalifikovaná analýza dopadů zavedení nového systému financování. Z obsahu koncepčního záměru je zřejmé, že při optimalizaci sítě škol dojde také ke snížení počtu zaměstnanců regionálního školství, je nutné zabývat se jednak sociální únosností reformy, ale také jejími ekonomickými dopady. O kolik zaměstnanců jde? Kolik z nich bude schopno najít uplatnění na trhu práce a kolik z nich bude odkázáno na pobírání podpory v nezaměstnanosti, sociálních dávek a ostatních druhů podpor. Fiskální politika ovlivňuje agregátní poptávku – při snížení vládních výdajů dochází také ke snížení agregátní poptávky.81 Je známo, že výdaje státního rozpočtu fungují jako automatický stabilizátor ekonomiky a při současném vývoji ekonomiky a míře nezaměstnanosti, by bylo vhodné podrobit záměr reformy financování hlubší analýze.

Koncepční záměr reformy je založen na stejných principech v případě předškolního, základního, středního i vyššího odborného vzdělávání. V prvních dvou segmentech regionálního školství – předškolního a základního vzdělávání, je téměř nemožné ovlivnit počet dětí a žáků, kteří budou do školy docházet. Je to dáno spádovostí školy, ředitelé nemůžou ovlivnit naplnění tříd do optimálního počtu žáků. Navíc jsou ředitelé vázáni ustanovením § 36 odst. 7 školského zákona, který ukládá řediteli povinnost přednostně přijmout k plnění povinné školní docházky žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu. Ředitel spádové školy tedy nemá neomezenou volnost ve svém rozhodování o přijímání žáků. Pokud je v obci jedna základní škola a do prvního ročníku nastoupí 35 žáků, ředitel školy musí otevřít dvě málo naplněné první třídy a tyto třídy budou takto naplněny pravděpodobně až do devátého ročníku. Ředitel základní školy nemá možnost ovlivnit špatnou naplněnost tříd. Z těchto důvodů bych navrhovala maximální možné zmírnění výše degresních koeficientů a stanovení výše fixního minima až na počet 17 žáků ve třídě (v souladu s § 4 odst. 1 vyhlášky o základním vzdělávání: „Školy mají nejméně 17 žáků v průměru na 1 třídu“) a horní ekonomicky výhodné naplnění třídy stanovit až při počtu 30 žáků (v souladu s § 4 odst. 7 vyhlášky o základním vzdělávání: „Nejvyšší počet žáků ve třídě je 30“). Při nižším, případně vyšším počtu žáků musí nést náklady zřizovatel, stejně jako je tomu ve stávající právní úpravě.

Dalším z důvodů předložení koncepčního záměru reformy je: „Podpořit existenci malých škol v obcích.“ Z bližších ustanovení záměru reformy se však jedná pouze o podporu tzv. málotřídních škol (1. až 5. ročník základní školy). Pro zachování II. stupně základní školy v obcích a menších městech je reforma likvidační. Konkrétně se jedná o základní školy s oběma stupni, které mají cca 100 až 130 žáků. Pokud bude zřizovatel chtít v obci školu zachovat, neúměrně to zatíží jeho rozpočet. Obec, která přistoupí a podvolí se záměrům reformy a zruší II. stupeň základní školy, bude stále hradit provozní výdaje školy v téměř nezměněné výši, protože budova školy zůstává stejná a navíc bude obec hradit neinvestiční výdaje škol, do kterých budou žáci II. stupně základní školy dojíždět. Zrušení či omezení školy by znamenalo také zmařené investice do budov jako takových i do vybavení v jednotlivých školách.82 Z globálního pohledu mají základní školy na menších obcích nejen roli vzdělávací a výchovnou, ale také roli socializační, vytvářejí vztah k místu a v důsledku tak pomáhají zpomalovat postupné vylidňování venkova. Vážné problémy mohou mít ovšem také školy ve větších městech, změnu stávajícího počtu žáků ve třídách, tedy i základní organizaci školy, nelze zajistit z roku na rok. V této souvislosti je MŠMT oprávněně vytýkána absence analýzy dopadů zavedení reformy financování a v dnešní době ani není možné z dostupných informací vyvodit závěry, kolika škol by se redukce týkala. V návrhu reformy je počítáno s uplatněním vyšší míry podpory školám, pro které z objektivních důvodů nebude vymezený objem finančních prostředků dostačující k zajištění vzdělávání v souladu s RVP. MŠMT počítá se zveřejněním jmenovitého seznamu škol, pro které bude po přechodnou dobu uplatněna vyšší míra podpory. Nezbytnými atributy tohoto seznamu bude název školy, konkrétní důvod, doba platnosti a konkrétní specifická míra podpory.83 Informace, zda se uvažuje pouze o podpoře některých málo naplněných oborů vzdělání na středních školách anebo také o možné podpoře základních škol s málo naplněnými třídami nejsou zatím zřejmé.