Diplomova_prace_-_financovani_regionalniho_skolstvi

Závazné ukazatele se škole stanovují na fiskální (kalendářní) rok, který nekoresponduje s rokem školním, který začíná měsícem září a končí měsícem srpnem, a proto krajské úřady v září přistupují k úpravě rozpisu rozpočtu dle počtu výkonů k 1. 9. daného roku. Proces je obdobný jako u výše uvedeného rozpisu rozpočtu na celý kalendářní rok. Pravidla se upřesňují každoročně až podle zůstatku finančních prostředků v rezervě. Ukázka rozpisu rozpočtu konkrétní školy je v příloze č. 3.

Tok finančních prostředků je zakotven ve školském zákoně, MŠMT poskytuje krajům finanční prostředky formou dotace na zvláštní účet kraje, a to v režimu zákona o velkých rozpočtových pravidlech, kraje posílají dotace přímo na jednotlivé školy.

3.4.2 Normativní financování soukromého školství

V případě financování soukromých škol školský zákon v § 160 pouze odkazuje na zákon o poskytování dotací soukromým školám. Zásadní kompetenci ve stanovení normativů pro soukromé školy má MŠMT. Na rozdíl od „věkových“ republikových normativů jde v tomto případě o normativy „oborové“, tj. o normativy na jednotlivé obory vzdělání a na jednotlivé druhy školských služeb. Svojí oborovou strukturou tak tyto normativy korespondují s oborovou strukturou krajských normativů.49

Dotace soukromé škole se stanoví procentním podílem z normativu jako ročního objemu neinvestičních výdajů, mzdových prostředků zákonných odvodů připadajících na jedno dítě, žáka nebo studenta ve srovnatelném oboru vzdělání a ve formě vzdělání ve škole nebo ve srovnatelné školské službě ve školském zařízení zřizovaném krajem nebo ministerstvem. 50 Právě hledisko „srovnatelnosti“ oborových normativů se skutečnými neinvestičními výdaji na jednoho žáka ve srovnatelné škole obecní či krajské zakotvuje povinnost MŠMT do oborových normativů zahrnout vedle přímých výdajů škol také výdaje provozní, které jsou u veřejných škol zajišťovány zřizovateli. Naplnit hledisko srovnatelnosti v oblasti přímých výdajů je ze strany MŠMT reálné, avšak v oblasti provozních výdajů se jedná o ustanovení velmi obtížně naplnitelé.

Na rozdíl od veřejných škol, které jsou financovány automaticky dle statistických výkonných výkazů, musí soukromá škola o přidělení finančních prostředků státního rozpočtu žádat, a to formou žádosti o poskytnutí dotace předkládané příslušnému krajskému úřadu. Soukromá škola obdrží finanční prostředky ve výši 50 až 80 % z normativu stanoveného MŠMT pro daný obor vzdělání. Výši procentního rozdílu z normativu podle druhu školy stanoví § 4 odst. 5 zákona o poskytování dotací soukromým školám. Například základní škola dosáhne na 60 % oborového normativu. Vedle zmíněného procentuálního základu může soukromá škola požádat o zvýšenou dotaci, přidělení zvýšené dotace je v § 5 zákona o poskytování dotací soukromým školám podmíněno kumulativním splněním několika podmínek. Škola musí poskytovat vzdělávání v daném oboru po dobu nejméně jednoho školního roku, musí mít alespoň průměrné a lepší hodnocení Českou školní inspekcí, musí být zřízena v právní formě obecně prospěšné společnosti nebo školské právnické osoby, v případě jiné právní formy se musí zavázat k reinvestování celého zisku zpět do školy. I po splnění zmíněných podmínek nedosáhnou všechny druhy škol na 100 % normativu, obecně mají střední školy strop na 90 %, školská zařízení na 80%, na 100% mohou dosáhnout pouze základní a mateřské školy. Pokud škola sdružuje více součástí, nebo má zařazeno více studijních nebo učebních oborů, stanoví se procentní výše zvýšené dotace pro jednotlivé její součásti, studijní nebo učební obory zvlášť.51 Soukromá škola se tak může dostat do složité situace, zvlášť závažné je to v případě, že nabízí trhem práce žádané, ale obtížně naplňované obory, jako je třeba stavebnictví nebo strojírenství. Pokud soukromá škola otevře obor vzdělání „zedník“ co dva roky, nahlíží se na obor, jako by byl otevřen poprvé.52 De lega ferenda by možnost získání zvýšené dotace až ve druhém roce existence oboru vzdělání zasluhovala úpravy.