Diplomova_prace_-_financovani_regionalniho_skolstvi

Pro řešení zvláštních věcných okruhů, které nelze promítnout do rozpisu rozpočtu jednotlivých škol, vytváří krajské úřady finanční rezervu. Rezerva se vytváří, v souladu se směrnicí MŠMT o rozpise rozpočtu, ve výši nejméně 1 % a nejvíce 2,5 % celkového objemu finančních prostředků rozepsaných krajskému úřadu ministerstvem pro daný kalendářní rok. Rezerva se používá zejména na financování výjimečných situací a rozvojových aktivit:

• podpory málo naplněných oborů žádaných trhem práce;

• vzdělávání dětí a žáků s hlubokým mentálním postižením a speciálními vzdělávacími potřebami;

• zabezpečení funkce školního psychologa, asistenta pedagoga k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami;

• pořízení kompenzačních pomůcek pro žáky se zdravotním postižením;

• při nedostatečném objemu finančních prostředků přidělených škole normativním rozpisem;

• výuky náboženství;

• řešení dopadů změn v rejstříku škol a školských zařízení, které budou realizovány v průběhu kalendářního roku (např. otevření mateřské školy k 1. 4. daného roku);

• zohlednění jiných důvodů hodných zvláštního zřetele majících zásadní vliv na úroveň odměňování.48

Výše uvedený výčet není kompletní, snažila jsem se vystihnout ty oblasti výdajů rezervy, které jsou v praxi nejčetnější. Věcnost některých řešených okruhů vyplývá již ze samotného názvu, ale např. v posledním bodě je dán prostor pro řešení naprosto specifických nijak blíže nedefinovaných situací. Jedná se např. o zohlednění vysokého platového stupně pedagogických pracovníků („přestárlý pedagogický sbor“). Vysoký platový stupeň může vyvolat nedostatek finančních prostředků na platy, protože při konstrukci normativu je použit ukazatel průměrného platu (ukazatel „P“), normativ tedy nemůže pokrýt platové potřeby pedagogických pracovníků zařazených ve vyšších platových stupních.

Při rozpise rozpočtu finančních prostředků státního rozpočtu (dále jen „rozpis rozpočtu“) na jednotlivé školy spolupracují krajské úřady s úřady obcí s rozšířenou působností (pokud jsou zřizovateli škol obce) a samozřejmě je nezbytná součinnost škol. Konkrétní proces rozpisu rozpočtu má v průběhu roku několik fází:

• Krajský úřad stanoví školám normativní rozpis rozpočtu na kalendářní rok dle počtu výkonů a zašle jej na školy. Pokud škola souhlasí s normativně přidělenými finančními prostředky, zašle své souhlasné stanovisko obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Pokud jsou pro školu normativně přidělené prostředky nedostačující, také zašle své vyjádření obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, ale ve svém vyjádření se škola pokusí identifikovat příčiny deficitu, způsob a termíny k jeho odstranění. Škola, která požaduje navýšení finančních prostředků, musí vypracovat podklady – mzdové inventury a finanční rozvahy o počtu zaměstnanců, o mzdových prostředcích a ostatních běžných výdajích školy na příslušný kalendářní rok.

• Obecní úřady obcí s rozšířenou působností projednají se školami individuální rozpory, posoudí žádosti škol, jejich oprávněnost. To vyžaduje vysokou znalost právních předpisů vztahujících se jednak k organizaci jednotlivých druhů škol, ale také právní úpravu vztahující se k pracovněprávním vztahům (např. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů). Po posouzení návrhu školy obecní úřady obcí s rozšířenou působností vypracují svůj návrh rozpočtu pro jednotlivé školy a předkládají ho krajským úřadům.

• Krajské úřady projednají s obecními úřady obcí s rozšířenou působností jejich návrhy rozpočtu a buď návrhy akceptují a stanoví závazné ukazatele dle návrhu obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, nebo návrhy shledají neopodstatněnými a stanoví závazné ukazatele v původní, normativně napočtené výši. O projednání návrhů rozpočtu a jeho výsledcích se sepisuje protokol, ve kterém se uvedou konkrétní opatření, kroky a termíny, jejichž realizací by mělo dojít k vyrovnání se s rozpočtem.