Diplomova_prace_-_financovani_regionalniho_skolstvi

Zmíněné normativní financování je doplněno financováním programovým neboli financováním z rozvojových programů (blíže kapitola „3.3.5 Programové financování“). Výše finančních prostředků alokovaná v rozvojových programech je v jednotlivých letech různá, závisí na potřebě státu řešit situace, které nelze zahrnout do normativního systému. Celková výše alokovaná v rozvojových programech se pohybuje v rozmezí 1 až 4 % celkových běžných výdajů MŠMT na regionální školství. Programovým financováním jsou poskytovány opět přímé výdaje na vzdělávání.

3.4.1 Normativní financování krajského a obecního školství

1) MŠMT – kraje

Výchozím a základním nástrojem pro rozdělení prostředků státního rozpočtu z rozpočtu MŠMT vyčleněné na regionální školství jsou republikové normativy. Republikové normativy slouží k rozpisu finančních prostředků na jednotlivé kraje,stanovuje je MŠMT jako výši výdajů připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí na kalendářní rok.37 Republikové normativy se zveřejňují ve Věstníku. Čtyři republikové normativy pro věkové kategorie korespondují s předškolním vzděláváním (3 až 5 let), povinnou školní docházkou (6 až 14 let), středním (15 až 18 let) a vyšším odborným vzděláváním (19 až 21 let) jsou doplněny republikovým normativem pro kategorii 3-18 let v krajských zařízeních ústavní výchovy (dále jen „KZÚV“). Ačkoliv se v souvislosti s republikovými normativy používá výraz „věková kategorie“, nejde o věkové kategorie v pravém slova smyslu, neboť určujícím znakem pro zařazení do jednotlivých kategorií není věk dítěte, žáka či studenta, ale je jím skutečnost, že dítě, žák nebo student se vzdělává v příslušném stupni vzdělávání.38 V republikových normativech nejsou zahrnuty pouze přímé neinvestiční výdaje na vzdělávání v jednotlivých druzích škol, jsou v nich zahrnuty také další neinvestiční výdaje související se stravováním dětí, žáků a studentů v zařízeních školního stravování, s ubytováním žáků a studentů, výdaje související se zájmovým vzděláváním, ostatními volnočasovými aktivitami apod. Při stanovení výše jednotlivých republikových normativů se od roku 2011 vychází ze skutečných výdajů mzdových prostředků a počtu zaměstnanců v jednotlivých druzích škol a typech školských zařízení za 1. až 3 čtvrtletí předchozího roku v členění na pedagogické a nepedagogické pracovníky.39 Tyto skutečné výdaje na pedagogické a nepedagogické pracovníky jsou alikvotními podíly rozděleny do příslušných věkových kategorií.