Diplomova_prace_-_financovani_regionalniho_skolstvi
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Dotačních programů je celá řada, jsou vyhlašovány na různých úrovních – obec, kraj, stát, soukromé osoby, evropské a mezinárodní dotace, záleží pouze na schopnostech a možnostech školy, kterých dotačních výzev se zúčastní.
3.4 Finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu
Ze státního rozpočtu jsou finanční prostředky na financování regionálního školství poskytovány ze dvou výdajových kapitol státního rozpočtu – jedná se o kapitolu 333 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy a kapitolu 398 Všeobecná pokladní správa. V zákoně o státním rozpočtu je v příloze č. 3 uveden celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol a v příloze č. 4 jsou jednotlivé kapitoly rozčleněny do ukazatelů, jinak řečeno závazných ukazatelů. Kapitola 333 MŠMT je třetí nejvyšší výdajovou kapitolou státního rozpočtu. Výdaje kapitoly 333 MŠMT na rok 2011 dosáhly výše 127 miliard korun, z toho na regionální školství 82,8 miliard.32
Z kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa je poskytován příspěvek na školství obcím a hlavnímu městu Praze, v roce 2011 byla výše poskytnutého příspěvku cca 1,5 miliardy korun. Příspěvek obcím má alespoň částečně pokrýt provozní náklady škol. V širším pojetí státních výdajů na školství je do výčtu třeba zahrnout výdaje z kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa, ze které je obcím a krajům poskytován příspěvek na přenesený výkon státní správy na úseku školství.
Graf č. 1: Výdaje státního rozpočtu na regionální školství v běžných cenách v roce 2011
Zdroj: Principy normativního rozpisu rozpočtu a normativní rozpis rozpočtu přímých výdajů regionálního školství samosprávných celků na rok 2011 v úrovni MŠMT – KÚ, dostupné z: <www.msmt.cz>,, vlastní zpracování
Základní princip financování regionálního školství ze státního rozpočtu vychází ze školského zákona. Tento základní princip je založen důsledně na kombinaci výkonového (neboli normativního) a programového financování.33
Základním prvkem pro normativní financování je pojem „výkon“, normativní financování je financování na jednotku výkonu. Výkonem se dle § 161 odst. 2 školského zákona rozumí dítě, žák nebo student (dále jen „žák“) ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžko, stravovaný, třída, studijní skupina, oddělení nebo jiná jednotka stanovená zvláštním právním předpisem.34 Rozsah poskytovaných finančních prostředků je dán školským zákonem, zákon sice již nepoužívá pojmu „přímé výdaje na vzdělávání“, ale tento termín je v praxi pořád stále užíván, budu s ním pracovat také v další části této práce. V praxi je v některých případech velmi obtížné vyhodnotit, zda určitý výdaj je výdajem přímým, hrazeným ze státního rozpočtu, či výdajem nepřímým, hrazeným z rozpočtu zřizovatele. Používá se jednoduché pravidlo – to, co jde přímo k žákovi či ke vzdělávání jako takovému je výdaj přímý (učebnice, počítač apod.), a to, co jde „kolem“ žáka či přímo k budově, je výdaj nepřímý (sekačka na školní zahradu, oprava fasády apod.). Školy získávají ze státního rozpočtu prostředky na zajištění celého rozsahu vzdělávání vyplývajícího z platných učebních dokumentů pro daný druh školy či obor vzdělání. Přímé výdaje na vzdělávání zahrnují: