MIK1_vsechny_prednasky_ve_wordu_k_vytisknuti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Formy nedokonalé konkurence
Monopol
Monopson
Oligopol
Monopolistická konkurence
Monopol
Monopol je taková tržní situace, kdy na trh daného produktu dodává jediná firma. Tato firma není vystavena konkurenci jiných firem, které by dodávaly stejný či podobný produkt. To však neznamená, že monopolista není vystaven žádné konkurenci. Je vystaven konkurenci substitutů daného statku. Čím vzdálenější jsou tato substituty, tím větší je tržní síla monopolu.
Rozhodování monopolu o výši a výstupu a ceně
U monopolu je individuální poptávková křivka totožná s tržní poptávkovou křivkou (d=D).
Rozhodování monopolu o optimálním objemu výroby vychází ze stejných principů jako rozhodování dokonale konkurenční firmy: objem výroby při němž monopol maximalizuje zisk bude v bodě v němž platí MR = MC.
V důsledku klesající poptávkové křivky je však optimální objem produkce monopolu menší, než by tomu bylo za jinak stejných podmínek u dokonale konkurenční firmy (kde se AR=MR).
Rovnováha monopolu
Optimální objem produkce je QM, neboť v bodě E se protínají funkce mezních nákladů (MC) a mezního příjmu (MR). Firma přitom dociluje cenu PM, protože funkce D je funkcí poptávky po jejím produktu. Jelikož při produkci QM jsou průměrné (jednotkové) náklady (AR) menší než docilovaná cena, dosahuje firma ekonomického zisku, a to o velikosti m z každé jednotky produkce. Zisk m se nazývá monopolním ziskem.
V podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka, protože neexistuje jedinečný vztah mezi cenou a množstvím. Rozhodování monopolisty o optimálním objemu produkce, založené na principu rovnosti mezních nákladů a mezních příjmů (MC=MR) je určeno klesající poptávkovou křivkou a jejím specifickým tvarem, protože z těchto okolností vyplývá klesající charakter a tvar křivky mezních příjmů.
Chování monopolu
V porovnání s dokonale konkurenčním trhem nabízí monopol menší množství a za vyšší cenu. Dosahuje ekonomického zisku, který nazýváme monopolním ziskem. Platí-li spotřebitelé vyšší cenu, dochází k přerozdělování zisku na úkor spotřebitelů a ve prospěch monopolu.
Monopol tedy vyvolává neefektivnost - poskytuje menší než optimální množství. Monopol tak způsobuje celospolečenské ztráty, tzv. společenské náklady monopolu.
Monopol má tendenci nevyrábět co s nejnižšími možnými náklady.
Monopol nepoškozuje spotřebitele pouze vysokou cenou, ale také tím, že bez tlaku konkurence nedbá na kvalitu ani zlepšování svých výrobků a služeb.
Pozitivní hlediska monopolu
Předpoklady pro dokonalejší výužívání výnosů z rozsahu -tj. jedná se o úsporu nákladů z důvodů velmi velké produkce (je zřejmé že klesají především fixní náklady na jednotku produkce).
Lepší podmínky pro technický rozvoj (některá odvětví jsou velmi náročná na výzkum a vývoj, a proto je zřejmé, že vynakládat velké sumy na výzkum a vývoj nejsou schopné malé firmy).