MIK1_vsechny_prednasky_ve_wordu_k_vytisknuti

• Dohody, nebo „spolupráce“ mezi firmami tohoto typu jsou zpravidla označovány jako kartelové dohody a jsou v civilizovaných zemích v rozporu se zákonem.

Oligopol s dominantní firmou

• Vzniká tam, kde je pro dominantní firmu výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům.

• V rámci větší části trhu se dominantní firma chová jako monopol.

• Cenové vůdcovství dominantní firmy je charakteristické tím, že menší firmy v odvětví respektují cenu (kopírují), kterou určila dominantní firma, protože vzhledem ke své velikosti nerealizují úspory z rozsahu a jejich nákladové podmínky jsou proto ve srovnání s dominantní firmou horší (kdyby stanovily cenu vyšší než dominantní firma, ztratily by zákazníky, přilákat více spotřebitelů snížením ceny si vzhledem k uvedeným nákladovým podmínkám nemohou dovolit).

• Menší firmy působící vedle dominantní firmy jsou označovány jako tzv. dokonale konkurenční lem. Pro skupinu těchto slabších firem je charakteristické, že následují chování dominantní firmy.

• Situace oligopolu s dominantní firmou je zobrazena na následujícím obrázku.

• Tržní poptávka je znázorněna křivkou DT a poptávky po produkci dominantní firmy křivkou dD. Dominantní pozice firmy se projevuje především v jejím relativně nezávislém stanovení vyráběného množství QD a i výše ceny PD . Při ceně PD není trh zcela zasycen, množství produkce QD QT (úsečka GF), budou realizovat firmy z konkurenčního lemu (jejich dokonale konkurenční charakter potvrzuje skutečnost, že přebírají cenu PD a vnímají ji jako zvnějšku danou).

• Při vyšší ceně stanovené dominantní firmou roste tržní podíl konkurenčního lemu a tedy klesá podíl dominantní firmy, při nižší ceně je tomu naopak (nižší cena umožní existenci menšího počtu drobných konkurentů majících horší průběh nákladových křivek než dominantní firma).

• Křivka poptávky po produkci dominantní firmy dD je více elastická než tržní křivka poptávky po produkci celého odvětví DT , a proto se tyto křivky se sbíhají směrem k ose x (může dojít k tomu, že při určité velmi nízké ceně stanovené dominantní firmou se tyto křivky protnou a dominantní firma „vypudí“ veškeré ostatní konkurenty z odvětví - stane se monopolem).

• Na základě předchozích poznatků plyne, že:

* určování ceny dominantní firmy probíhá stejně jako v podmínkách monopolu

* významným rozdílem však je to, že v odvětví není pouze jediná firma a existuje - i když omezená - možnost vstupu do odvětví. To vede k většímu tlaku na efektivnost.

* cena se ustanovuje na nižší úrovni a objem vyráběné produkce je větší než u monopolu, přesto však cena zůstává vyšší než průměrné náklady (P = AR > AC), takže oligopol realizuje vyšší než normální zisk (který je ovšem co do velikosti nižší než v případě monopolu).