pedagogika celá

• zadat zbytku třídy práci

• dodržet psychohygienické zásady zkoušení – pozitivní, vstřícný přístup, vycházet ze znalostí žáka, navádějící otázky, předem napsané otázky

• jasná představa o správné odpovědi

• slovní zhodnocení jednotlivých otázek na závěr zkoušení

Nedostatky při ústním zkoušení

• prodlužování doby výběru zkoušeného

• přeformulovávání otázek – nesrozumitelné pro žáka

• učitel používá nevhodná slovní spojení – no to snad ne!, vzpomeň si přeci, vždyť jsme si to říkali…

• nerozhodnost při klasifikaci

Pozitiva slovního hodnocení

• nestresuje žáka – důraz na pozitivní výsledky, povzbuzení žáka

• doporučení, jak dosáhnout lepších výsledků

• snižuje riziko diskriminace výkonnostně slabších žáků

• umožňuje hodnotit výkony žáka v různých situacích

• může konkrétně říci, co žák umí a co ne, na čem má pracovat …

Negativa slovního hodnocení

• nebezpečí „nálepkování“ žáků

• slovní hodnocení je pro některé pedagogy neúměrným požadavkem

• časově náročné

• nebezpečí sklouznutí k hodnotícím schématům a klišé

• často není jasné, komu jsou zprávy určeny

• rodiče nemusí dobře a jednoznačně rozumět formulacím učitelů

• nevytváří možnost porovnávání výkonů mezi žáky

Formulace slovního hodnocení

• úvod = uvést úspěchy žáka

• následně nedostatky, neúspěchy a problémy

• sdělit cestu k nápravě

• použít popisného vyjadřování

• nepoužívat vyjadřování posuzující

• používat obsahově jasné a jednoznačné formulace

• objektivita

• hodnotí se činnost, práce, výrobek i chování – NE osobnost žáka!!!

• mělo by být vždy pozitivně orientováno – motivace žáka

• vyvarovat se ironie a sarkasmu

Osobnost edukátora

Historický vývoj profese učitelství

•před 40 000 lety? = výuka tkalcovství, kovářství, léčitelství, předávání poznatků z generace na generaci = poznatky o přírodě, člověku, náboženské a mravní normy, rituály, symboly apod.; stařešinové, šamani, kněží, náčelníci kmenů → první edukátoři

•první školy – instituce pro vzdělávání = Egypt, Indie, Čína, později Řecko (Sparta, Athény) a Řím

souvisí s vynálezem písma

•středověk = církevní edukace (latina, teologie, filosofie), příprava duchovních

•od 12.století = zakládány univerzity v Evropě Oxford (1168), Bologne (1224), Praha (1348)

•nový typ edukátora = VŠ učitel (univerzitní mistři - MGR.)

Bc. – učili na nižších církevních a měšťanských školách jako učitelé (počátek přípravy učitelů!)

•od 17. století = vývoj učitelské profese ovlivňován pedagogickými teoriemi humanistických myslitelů - J.A.Komenský, J.J.Rousseau, J.H. Pestalozzi

•1774 – školské reformy Marie Terezie = nový model struktury rakouského základního školství (vypracoval J.I.Felbiger), zavedení povinné 6-tileté docházky a 3 typy škol (triviální, hlavní a normální), změny i v přípravě učitelů