pedagogika celá

Z hlediska žáka:

1. Funkce motivační - hodnocení může povzbudit či utlumit

-pozitivní x negativní hodnocení

1. Funkce informační - žák získá zpětnou vazbu od učitele, jak se učil, které učivo zvládl a kde dělá chyby

Typy či druhy hodnocení

• Formativní - plní diagnostickou funkci; dochází k odhalování chyb a jejich odstraňování

-poskytuje zpětnou vazbu učiteli i žákovi

• Finální (sumativní, shrnující)- podklad pro oficiální hodnocení výkonu žáka na konci vyučovacího období

• normativní - hodnocení výkonu jednotlivých žáků ve vztahu k výkonům ostatních

• kriteriální- hodnocení absolutního výkonu, zjišťuje, zda byl konkrétní výkon (kritérium) splněn či nesplněn, hodnotí se bez ohledu na výkony ostatních žáků

• diagnostické- zaměřené na odhalení učebních obtíží žáka a zjištění zvláštních vzdělávacích potřeb

• interní (vnitřní)- prováděno učiteli, kteří ve třídě průběžně učí

• externí (vnější)- obyčejně navrhováno i prováděno osobami mimo školu

• neformální- založené na pozorování výkonů jako součásti běžné práce ve třídě

• formální- takové,na které jsou žáci předem upozorněni a mohou se na ně připravit

• průběžné- zhodnocení žákovy úrovně na základě hodnocení v průběhu delšího časového období

• závěrečné- provedené na konci výuky předmětu nebo uceleného pracovního programu

• objektivní- používají se metody omezující či vylučující vliv osobnosti učitele (např. objektivně skórovatelné didaktické testy)

• hodnocení průběhu- hodnocení činnosti, která právě probíhá (např. v laboratoři, v dílnách, přednes básně, výpočet na tabuli …)

• hodnocení výsledku- založeno na výsledku práce (např. projekt, písemka, kresba …)

Jak to udělat, aby uměli všichni všechno dobře?

• objasňovat žákům věci tak dlouho, jak budou pokládat za potřebné (příp. individuálně)

• poskytovat jim tolik praxe, kolik pokládají za potřebné

• upřesňovat, co je nezbytné pro úspěšné zvládnutí úkolu, aby mohlo být procvičování soustředěno správným směrem

• oznamovat žákům, proč neuspěli, aby si mohli doplnit mezery, opravit chyby či zdokonalit se v dovednostech, v nichž nedosahovali požadovaného standardu

• umožňovat libovolný počet pokusů

Formy hodnocení

1. klasifikace

2. slovní hodnocení

3. číselné (percentilové) hodnocení

4. grafické hodnocení

Podle toho, komu je určeno:

1. individuální

2. skupinové – pracovních či výkonových skupin

3. hodnocení třídy, školy…

Zjišťování výsledků učení žáků

• liší se podle toho, co se zjišťuje – vědomosti, dovednosti či postoje

• pozorování (aktivita v hodině)

• orientační ověřování (kladení otázek, desetiminutovky)

• ústní klasifikační zkoušení

• písemné zkoušení (písemná práce či didaktický test)

• praktické zkoušení (dovednosti, pracovní postupy)

Zásady ústního zkoušení