PEDAGOGIKA

  informační = zpětná vazba o výsledcích učerní žáka  
  dokumentační = sledování výsledků práce žáka např. během jednoho pololetí 
  diagnostická = učitel sleduje vývoj výsledků učení žáka v čase, zaznamenává výkyvy 

prospěchu, srovnává s jinými předměty, hledá příčiny a souvislosti 

Z hlediska žáka: 

  motivační = hodnocení může povzbudit či utlumit!!!; pozitivní x negativní hodnocení 
  informační = žák získá zpětnou vazbu od učitele 

Typy hodnocení: 

  vnitřní (autonomní) = sebehodnocení  
  sociálně normované (výkon žáka porovnán s výkonem dalších žáků) 

  individuálně  normované  (hodnocení  na  základě  předchozích  výsledků  žáka,  silná 

motivační funkce) 

  průběžné hodnocení (dílčí hodnocení úspěchu) 
  závěrečné hodnocení (konečné hodnocení prospěchu na závěr výuky, roku, vzdělávací 

akce) 

  portfoliové hodnocení (jak se dítě učí, jedná s ostatními lidmi, vytváří písemné a jiné 

práce, činnost ve školních kroužících, na olympiádách, zapojení při práci na projektech 
atd ...) 

 
Funkce hodnocení 

  motivační (povzbuzení X odrazení, znechucení) 
  informativní (informace o přiblížení se k cíli a výkon v porovnání s ostatními) 
  výchovná - formativní (hodnocení by mělo vést k formování pozitivních vlastností a 

postojů žáka a pomáhá utvářet postoje k sobě samému a představy o hodnotě vlastní 
osobnosti) 

 
Formy hodnocení 

  kvantitativní (klasifikace, známkování) 
  slovní  hodnocení  (vysoká  informační  hodnota,  může  dobře  motivovat,  nestresuje, 

obsahuje doporučení 

  jednoduché  mimoverbální  hodnocení  (mmj.  úsměv  učitele,  přikývnutí,  zavrtění