PEDAGOGIKA
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
II. DIDAKTICKÉ FORMY Didaktická forma vyjadřuje vnější organizační uspořádání (způsob uspořádání) didaktického
procesu z hlediska času, prostoru a vztahu jednotlivých studujících, ale rovněž i uspořádání
celého systému vzdělávání.
Výčet forem
1) Z hlediska řízení studia
prezenční, distanční, kombinované, sebevzdělávání, otevřené, flexibilní
2) Z hlediska počtu studujících
individuální
skupinové
hromadné (frontální)
3) Z hlediska struktury celoživotního vzdělávání
prezenční, večerní, dálkové, distanční, kombinované, externí
10. Metody výuky – vysvětlení pojmu metoda výuky. Základní dělení, příklady a
aplikace v praxi. Souvislost mezi cíli a metodami výuky a výsledky učení.
Slovo metoda pochází od řeckého METHODOS, což znamená cesta. Jedná se o způsoby
zprostředkování vzdělávacího obsahu (učiva), které dosahují předem stanovených cílů výuky.
Metodu tvoří aktivity vnější (co lze pozorovat) a vnitřní (myšlení).
1) METODY SLOVNÍ
K metodám slovním řadí: monologické metody, dialogické metody, metody práce s učebnicí,
knihou. Prostředkem slovních metod je slovní vyjádření (mluvené nebo písemné), které může
mít různé podoby, např.:
vysvětlování: jde o postupný a výstižný výklad, který je zaměřený na objasňování vnitřních
vztahů a zákonitostí,
vyprávění: zprostředkovává učivo na základě vypravování určitého děje citově podbarveným
způsobem, který studující motivuje k poslouchání.
přednáška: je delší soustavný projev s logickým členěním, který nabízí celkový pohled na
sledovanou problematiku, vysvětluje souvislost jevů a třídí fakta. Skládá se z úvodní,
výkladové a závěrečné části.
instruktáž: postupně popisuje způsob nějaké činnosti,
rozhovor: střídání otázek a odpovědí na zadané téma,
diskuse: vzájemná komunikace mezi vyučujícím a studujícím a mezi studujícími navzájem při
řešení didaktického problému.
2) METODY NÁZORNĚ DEMONSTRAČNÍ
Využívají přímé názornosti, nejčastěji se při nich uplatňuje pozorování. Jedná se např. o:
- pozorování předmětů a jevů,
- předvádění (předmětů, modelů, pokusů, činností),
- demonstrace obrazů statických,
- projekce statická a dynamická.
3) METODY PRAKTICKÉ
Využívají přímé činnosti, které umožňují osvojování dovedností, např.:
- nácvik pohybových a pracovních dovedností,
- studijní laborování,
- pracovní činnosti (v dílnách a na pozemku),
- grafické a výtvarné činnosti.
Kritéria výběru metod Vybíráme podle:
o