PORADENSTVÍ

o 

a který umožňuje získávat stejné kvalifikace a kompetence různými cestami a 
kdykoli během života.“ 

  rozdíl ve smyslu označení celoživotního vzdělávání (CŽV) a celoživotního učení (CŽU) 

představuje tabulka příkladů 

 
CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ 

  orientace na společnost 
  důraz kladen na struktury a instituce 
  cílem je komplexní rozvoj jedinců a komunit 
  prostředek kultivace jedince 
  CŽV jako jedno ze základních občanských práv 
  význam neformálního vzdělávání 

CELOŽIVOTNÍ UČENÍ 

  orientace na jedince 
  důraz kladen na aktivitu jedince 
  užší (ekonomizující) pojetí 
  cílem je přizpůsobování se novým podmínkám v měnícím se světě práce 
  nástroj k uplatnění na trhu práce 
  CŽU jako předpoklad uplatnit se na trhu práce 
  Význam informálního učení 

 
ETAPY CŽU: 

  počáteční vzdělávání  

o 

povinná školní docházka a příprava na povolání; 

o 

zahrnuje základní, střední a terciární vzdělávání; další vzdělávání 

  další vzdělávání  

o 

probíhá až po dosažení určitého stupně vzdělání; 

o 

resp. po prvním vstupu vzdělávajícího se na trh práce; 

o 

zaměřuje se na různorodé spektrum vědomostí, dovedností, kompetencí; 

 
FORMY CŽU 

  FORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ 
  NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ 
  INFORMÁLNÍ UČENÍ 

53 

STRUKTURA VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH 

  školské vzdělávání (maturitní, VOŠ, bakalářské, magisterské, doktorandské) 
  vzdělávání seniorů (zájmové, akademie třetího věku, univerzity třetího věku) 
  další vzdělávání: 

o 

občanské (o rodičovství, demokracii, draví životní styl) 

o 

zájmové (umělecké, odborné, zájmová sdružení) 

o 

další profesní: 

kvalifikační (zvyšování, prohlubování, inovace, zaškolení, zaučení) 

rekvalifikační (obnovovací, prohlubovací, doplňkové, cílené)