filosofie-i-skripta-k-hauzer-z-bigl

Úlohou metodologa vědy pak je vypracovat metody, zajišťující jistotu našeho poznání (aby nemohlo být jinak). V Aristotelově pojetí to předpokládá trojí:

1.boch3.4.2 teorii definice, tj. vymezení pojmů (termínů),

2.boch3.4.2 teorii důkazu, tj. odůvodnění pravdivosti a

3.boch3.4.2 teorii počátků, tj. prvních (primitivních) důvodů.

Vědění je nejprve vědění dokazované (epistémé apodeiktiké), jež záleží v důkaze) důkaz je vědecký Syllogismus, neboli Syllogismus z nutných premis.

Syllogismus je struktura sestávající ze tří termínů (vyššího, nižšího a středního), uspořádaných do tří soudů: vyšší a nižší premisy a závěru:

Vztah tří termínů je znázorněn na obr. 7: střední termín (zrození v Příkladu l, savec v Příkladu 2, B obecně) je příčinou spojení vyššího a nižšího termínu, a tedy důvodem platnosti závěru. K správnému vystižení středního termínu bez dlouhého rozvažování potřebuje vědec speciální schopnost: anchinoiá neboli důvtip.

2.1.2 Důkaz

Jak řečeno důkaz je u ARISTOTELA vědecký Syllogismus; má zaručit jistou pravdivost závěru (aby nemohl být jinak). Z toho plyne na důkaz dvojí požadavek:

1.jistota pravdivosti premis (premisy tedy musí být:

(a)boch3.boch3.4.2pravdivé a

(b)boch3.4.2 nutné); a

2.nutný přenos (transmise) pravdivosti z premis na závěr.

Z obr. 7 plyne, že transmise pravdivosti je zaručena vztahy inkluse mezi termíny, zbývají tedy požadavky 1a a 1b.

ad (1a). Pravda plyne i z nepravdivých premis, ale ne nutně, tudíž není vědění.

NEPRAVDA NEPRAVDA

PRAVDA

Kdo se nezrodil, musí zemřít Člověk se nerodí

Člověk musí zemřít

ad (1b). Nutné je, co nemůže být jinak. Premisa, která je pravdivá, ale nikoli nutně, může být případně také nepravdivá. Syllogismus z pravdivých, avšak nenutných premis, dává pravdivý závěr, avšak nikoli nutně pravdivý. Takový Syllogismus není vědecký (tj. není důkaz), nýbrž hypothetický; neposkytuje vědění epistémé, nýbrž mínění doxa. Věda o věcech nahodilých (tj. těch, jež mohou případně být jinak), pokud jsou nahodilé, není možná.

2.1.3 Vědění nedokazované

Odkud je ale známa pravdivost premis důkazu? Buď

(a)boch3.4.2je pro ně důkaz; pak máme buď infinitní regres (postup do nekonečna) nebo circulus vitiosus (chybný kruh), obojí odporuje požadavku tzv. metodologického finitismu: každá vědecká procedura musí být realizovatelná v konečném čase a konečným počtem kroků; nebo

(b)boch3.4.2jsou některé premisy nedokazované, tzv. počátky (archai).

Odtud plyne, že kromě vědění dokazovaného musíme mít ještě vědění nedokazované (epistémé anapodeiktiké), vědění nutné pravdivých počátků. Aby počátky zaručily nutnou pravdivost závěrů, vznáší na ně ARISTOTELES následující požadavky: musejí být nutně pravdivé;

první, tj. jimi začínáme důkazový řetězec;