filosofie-i-skripta-k-hauzer-z-bigl

Ve vědeckém poznání dominuje pozitivismus úzce vymezených speciálních oborů, nad dílčími úkoly či výsledky bádání si nelze vytvořit žádný celkový přehled. Na významu ztrácí typicky moderní pojetí objektivity vědeckého poznání, které mělo zajistit obecně platné a závazné vědění, neboť je nám dáno poznat jen to, co je možné poznat jako dílčí v našem vlastním kontextu a způsobu tázání. Ztráta objektivity vědeckého poznání přitom nevede ke zrodu skepticismu či nihilismu.

Proces poznávání, kterému nejde o pravdu, je podřízen poptávce založené na potřebách zákazníků. Vědění produkují instituce řízené kvalifikovanými profesionály podle norem podnikové organizace práce s cílem toto vědění prodávat. Navíc se v této souvislosti objevuje protiklad mezi poznatky sloužícími k přímému prodeji a poznatky majícími povahu investic. Vzhledem k tomu, že se vědění stává nejvýznamnějším momentem v boji o moc, k nákupu přístrojového vybavení a získávání vědců a techniků dochází ne proto, abychom poznali pravdu, nýbrž proto, abychom dosáhli větší moci. Moc, bohatství, efektivnost a pravda tedy spolu úzce souvisí. Naděje na dosažení pravdivého poznání je největší tam, kde je největší bohatství. Těm oblastem výzkumu, které nemohou prokázat ve výše uvedeném smyslu svůj přínos v podobě zisku, je odmítána finanční podpora.

Také vědění předávané dalším generacím již není spojeno s formováním duchovní stránky celku lidské osobnosti a neslouží k utváření elity schopné vést společnost na cestě k již zmiňované emancipaci. Předávané vědění má naopak zajistit specializované odborníky, kteří jsou schopni plnit role v jednotlivých praktických funkcích potřebných pro chod již zmiňovaných institucí.

Oddíl II

Člověk a společnost z pohledu filosofie (Zdeněk Bígl)

Úvodní poznámka

Porozumění textům a jejich výklad patří k základním způsobům práce ve filosofii. V tomto oddíle věnovaném sociální a politické filosofii jsme připravili komentovaný výběr krátkých textů, ve kterých je obsažena řada významných myšlenek filosofů o povaze společnosti, jejím spravedlivém uspořádání, původu a poslání státní moci, o kritériích, podle kterých společnost posuzujeme apod. Připojené komentáře věcně doplňují citovaný text o nezbytné informace potřebné k jejich pochopení a prostřednictvím vyznačení problémů či vyslovených otázek vstupují do "dialogu" s autorem. Následující text by se měl stát pro studenty, kteří s ním budou pracovat, též výzvou, aby se k němu připojili.

Společnost jako svět lidských skutků

"O tom chci poučit athénský lid, tak velí mi srdce.

Stav, jenž zákonů prost, působí přemnoho běd.

Jest to zákonný řád, jenž soulad a pořádek dává,

původce zloby a křivd vrhá hned do strastiplných pout,