Průvodce psychologií osobnosti a sociální psychologií 1
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Můžeme si představit, že vrozená výbava je “hromádka modelovací hlíny” ze které je možné udělat vnějším působením sošku, hrubý talíř, velký džbánek s tenkými stěnami nebo jí nechat jako nezpracovanou beztvarou hromádku. Stejného materiálu je stejné množství, to musíme respektovat, ale na vnějších podmínkách záleží, co z něho vznikne.
Zrání postupuje, jak již bylo uvedeno v určitých kritických obdobích, které na sebe navazují a je nutné je při výchově dětí respektovat. Dokonce i když je vývoj opožděný, třeba u mentálně retardovaných jedinců, pořadí stadií se nemění, ale nastupují později.
Podobně nelze urychlit vývoj jedince a některá stadia přeskočit, prostě proto, že mozek ještě není zralý. Zdá se však, že je možné podporovat rozvoj některých oblastí mozkové kůry (třeba zrakové, sluchové) v časném vývoji dítěte, pokud je zásobována podněty, vytváří se více spojení a zlepšuje se její funkce. To co používáme se rozvíjí, ty části mozkové kůry, které nejsou zásobovány podněty se nerozvinou. Proto je velmi důležité zjistit u dětí případné závažnější smyslové vady co nejdříve aspoň do dvou let dítěte (sluchové vady, zrakové vady), pokud dojde ke korekci třeba sluchové vady až v pozdějším věku, dítě neumí v mozku vnímané informace dostatečně zpracovat, protože se příslušné oblasti mozku málo rozvinuly.
6.2 Vnější prostředí
Zahrnuje působení fyzikálních vlivů na vývoj jedince, kdy většina nedostatků nebo i nadbytků vyvede jedince z biologické rovnováhy a někdy způsobí poškození, tato působení jsou předmětem lékařských prací o stresu (vliv podchlazení – přehřátí, chronické nedostatky nebo i nadbytky vitamínů, slunečního záření, škodlivý účinek nedostatku nebo nadbytku koncentrovaného kyslíku na organismus). Na vývoj osobnosti jedince však působí fyzikální vlivy zprostředkovaně, změnami v konstituční výbavě nebo jako zátěžové situace se kterými se musí učit vyrovnávat, zvládat je.
Učení
Má největší význam z vnějších vlivů na utváření osobnosti jedince. Projevuje se přetrvávající změnou v duševní činnosti jedince, navozenou psychologickým účinkem zkušenosti.
Učení u člověka urychluje proces zrání, ale může působit až na určité úrovni zralosti nervové soustavy.
U člověka je tedy zrání předpokladem určitých způsobů prožívání a chování, konkrétní podoba se vytváří až podle zkušeností, kterým je jedinec vystaven a které jsou závislé na společnosti - psychosociálním prostředí, ve kterém se musí naučit žít. Interakce mezi procesy zrání a učením probíhá velmi složitě celý život.
Lidské učení má mnoho rozmanitých forem mluvíme o učení nahodilém (třeba individuální zkušenost s ohněm, traumatizující zážitky při haváriích) a soustavném, společensky naprogramovaném, jako je bezděčné socializační učení a záměrná výchova nebo můžeme za základní formy lidského učení považovat zpevňování, nápodobu a vhled.