Průvodce psychologií osobnosti a sociální psychologií 2

Druhým zdrojem frustrací jsou skutečnosti, které jedinci brání v dosažení cíle, maří jeho cílesměrnou aktivitu, staví mu do cesty k cíli překážky. Překážky působící frustrace lze dělit na vnější, v okolí jedince, nebo vnitřní, uvnitř jeho osobnosti nebo jinak je můžeme rozlišovat podle toho, zda působí aktivně, nebo jsou pasivní překážkou. Kombinací těchto dvou faktorů dostaneme čtyři možné typy frustračních situací: Zase se máme chuť na třešně, dozrávají u souseda za plotem, ale má tam na hlídání dobrmana.

1. frustrační situace- překážka, která mi brání v dosažení cíle je vnější zcela pasivní plot je příliš vysoký-

2. frustrační situace vnitřní pasivní překážkou je moje neschopnost ten plot přelézt, tedy nedostatek dovedností

3. frustrační situace – plot bych sice uměl zvládnout, ale velice aktivní vnější štěkající překážku, dobrmana bez košíku asi ne

4. frustrační situace- plot umím přelézt, dobrman mě zná a olizuje, ale přece je tomu hodnému pánovi nemůžu ukrást, to se nesmí, co by si o mě pomyslel, asi bych ho zklamal, takže mě nakonec zabrání vnitřní aktivní překážky- dojde ke konfliktu motivů / pro mne dvou kladných, ale z různých úrovní hierarchie - ukrást a sníst moc dobré třešně /základní potřeba libosti/ nebo se zachovat podle svého ideálního já a cítit se čestným jedincem, oceňovaným aspoň sousedem a plnit si tak potřeby ocenění –4. stupeň podle Maslowa/

Cíle a jejich konflikty

Ke zvláštnostem lidské motivace patří i vytyčování vzdálenějších cílů, které pak naše chování řídí a princip anticipace, očekávání, budoucích událostí, úspěchů či neúspěchů, pravděpodobnost dosažení vytyčených cílů či selhání. Cíle dokážou člověka povzbudit, ukázat mu smysl života a naopak jejich ztráta může vést k pocitům nudy, zhoršování výkonů v běžném životě, pocitům vlastní zbytečnosti až k narušení psychického i fyzického zdraví.

K další zvláštnosti lidské motivace patří, že novými cíli se stávají prostředky, které byly použity a osvědčily se při zajišťování původních cílů. To, co bylo prostředkem k uspokojení potřeby, se pak může stát samo cílem, novou potřebou. Třeba peníze, které napomáhají k získávání prostředků k uspokojování mnoha velmi různých cílů, se stávají cílem samy o sobě.

Velmi často se cíle stávají i zdrojem problémů a obtížných životních situacích, protože mezi nimi dochází k rozporům a jedinec se musí rozhodovat. Nejznámější jsou čtyři hlavní druhy konfliktu :

1. Konflikt dvou stejně kladných lákavých cílů, jedinec si musí vybrat, protože není možné dosáhnout obou současně /Třeba v multikině na který film teď půjde, nebo co si vybere z jídelního lístku, kterému partnerovi dá přednost../. Ani taková příjemná volba vůbec není snadná, výzkumy potvrzují, že pokud si člověk může vybírat z velkého množství možností, jde o zátěž a což nepřispívá k prožívání štěstí. Tento konflikt vyjadřuje i úsloví: “Kdo má volbu, má trápení.”. Řešení konfliktů souvisí se zralostí osobnosti a schopností přijímat za svá rozhodnutí odpovědnost, mohu-li si vybrat, jsem zodpovědný sám sobě za tuto volbu, nemám na koho svést případnou nespokojenost nebo neúspěch.