Průvodce psychologií osobnosti a sociální psychologií 2

2. Konflikt dvou negativních cílů, volba mezi dvěma nepříjemnými povinnostmi, kdy zvažujeme, co je horší, je situace obtížnější než předchozí, ale také v životě častá./Mám se v neděli učit nebo uklízet?, Mám poslouchat tátu nebo mámu, když se rozvedli? Literárně je slavná “Sofiina volba”- které ze svých dětí nechat žít?/

3. Konflikty mezi kladným a záporným cílem, jeden cíl má pro mne apetenční i averzivní hodnotu, mám k němu ambivalentní postoj, chci ho získat, ale současně se ho bojím./ Mám chuť na čokoládu, ale chtěla bych zhubnout do nových šatů. Chci si pohladit psa, ale vím že často kouše./

4. Většinou se v běžném životě vyskytují mnohem složitější situace, kdy musíme zvažovat dva a více kladných a dva a více záporných sil. Mluvíme o dvojitém konfliktu kladných a záporných cílů.

Vzpomeňte si na situaci v posledním roce, kdy jste se obtížně rozhodovali. Zkuste si pro sebe vypsat, pro vás mělo kladnou hodnotu a co zápornou, podle čeho jste nakonec rozhodli, jak jste se cítili?

Aspirace

Aspirační úroveň značí, jak vysoký cíl si jedinec stanovuje, co chce dosáhnout. Někdo si věří, ví, že umí nejlépe ze třídy matematiku a očekává, že opět bude mít nejlepší výkon v testu. Týž jedinec, ale ví, že má mezery v gramatice a očekává špatnou známku z diktátu. Jeho aspirační úroveň v obou případech reálně odráží jeho schopnosti, je přiměřená, jeho běžným výkonům. Pokud si nebude věřit, bude čekat nižší výkony i v matematice, je jeho aspirační úroveň snížená a naopak, pokud bude čekat týž student výborný výsledek z diktátu je jeho úroveň zvýšená, jeho očekávání není reálné. Aspirační úroveň závisí nejen na schopnostech jedince a jeho zkušenostech s určitou situací, ale také na jeho sebedůvěře.

Promyslíte-li si tyto souvislosti, asi vás nepřekvapí, že jedinec je často zdrojem obtíží a stresů sám sobě, když anticipuje své možná selhání, vyčerpává své síly vyrovnáváním se s předpokládaným neúspěchem stanovuje si nízké cíle a vlastně ani nezkouší dosáhnout jakýkoliv pro sebe kladný cíl. A naopak, pokud si člověk umí stanovovat dlouhodobé cíle a postupuje k nim krok za krokem, dílčí neúspěchy chápe jako příležitosti k učení /poopraví směr svého snažení, jako loď kurs plavby/ má reálnou naději svých cílů dosáhnout. Vždyť i vaše studium na universitě je pro většinu z vás, cestou ke vzdálenějšímu cíli, nejen způsob trávení přebytečného volného času, nebo ano?!

Dělení potřeb

Pokusům o teoretické uspořádání lidských potřeb bylo věnováno mnoho teorií. Velmi souhrnnou práci podává Madsen /in Balcar,1983/, který porovnával různé teorie motivací vypracoval seznam ve kterém rozlišuje:

a/ primární motivy – hlad, žízeň, sex, motiv pečování, udržování teploty, motiv vylučování, motiv aktivity smyslové, tělesné i duševní