Průvodce psychologií osobnosti a sociální psychologií 2

b/afektivní motivy: motiv bezpečí a motiv agrese

c/sekundární motivy : motiv sociálního kontaktu, dosažení úspěšného výkonu, motiv moci a motiv vlastnictví.

Pro potřeby našeho předmětu se přidržíme přehledné teorie hierarchického uspořádání potřeb podle A.H. Maslowa /viz kapitola 2.5/. Připomeňme si jeho uspořádání potřeb do 5 stupňů pyramidy, od základu, potřeb zajišťujících fyziologické přežití, přes potřeby nutné pro psychosociální přežití až k potřebách růstovým.

12.2 Maslowova hierarchie lidských potřeb

5. potřeba seberealizace

4. potřeba úcty a uznání

3. potřeba sounáležitosti

2. potřeba bezpečí

1. fyziologické potřeby

Je užitečné si dobře uvědomit, co se všechno která úroveň Maslowovy pyramidy obsahuje, protože v aktivitách jedinců mají přednost potřeby z nižších stupňů pyramidy a zvláště neuspokojené. Jak víme, pokud se do motivačního procesu směřujícího k uspokojení určité potřeby postaví do cesty překážka, dochází k frustraci, zvyšuje se motivační napětí, které je doprovázeno negativními emocemi.

1.stupeň- přirovnává autorka k situaci na počátcích lidské civilizace. Člověk byl zaměstnán uspokojováním potřeb základních, obstarával potravu, jedl, dýchal, spal, staral se o udržení druhu, přežití své i potomků, neměl žádnou energii požadovat něco navíc.

Pro dnešní praxi to značí: Nenuťte ke komunikaci člověka vyčerpaného, hladového, ospalého ani nikoho kdo má bolesti.

2.stupeň zajištění bezpečí a jistoty, souvisí tak úzce s fyzickým přežitím, že v situacích možného ohrožení, orientačně pátrací reflex převládne nad ostatním chováním. Z psychologického hlediska, bývá ale myšleno nejen fyzické bezpečí, ale především emocionální bezpečí, stabilita, zázemí . Člověk si stavěl pevná obydlí, dnes si kupuje byty a zakládá životní pojistky, hledá stálé zaměstnání, instaluje neprůstřelná skla.

Pro praxi: pokud někdo vidí ohrožené svou práci, ubytování, příjmy a úspory, není s ním možné mluvit o ničem jiném, neposlouchal by vás.

3.stupeň: když se zdokonalil se lov a lidé začali obdělávat pole, diferencovala se více i jejich společenství, už nebyly jednotlivé tlupy, ale organizovali se do větších kmenů a národů, chtěli dávat najevo příslušnost ke své skupině a odlišovat se od druhých skupin. Zvýrazňovala se sociální potřeba,

Pro praxi: každý je hrdý na svou skupinu, ve které se cítí dobře. Chcete-li s ním dobře komunikovat, respektujte jeho hrdost, čím větší by byl útok /i jen slovní znevažování jeho skupiny/, tím hůř se s ním domluvíte. A naopak získáte si sympatie toho s komu jeho skupinu oceníte, pochválíte, nebo dokonce zjistíte společné členství / fan–klub, hobby klub/.

4.stupeň- potřeba uznání, společenský status, v primitivních společenstvích spojený se silou, kdo ukořistí větev, je náčelník.V dnešní společnosti jsou tyto potřeby značně rozvinutější, a složitější, někde je nutné mít auto odpovídající postavení v zaměstnání, jinde je člověk uznáván za službu a sebeobětování se pro druhé, stále jde o potřebu uznání, akceptování druhými o pocit vlastní hodnoty /PVH/, nebo chcete-li v terminologii transakční analýzy /viz.2.část skript/ o pocit Já jsem OK. Jen když je dítě nebo dospělý uznáván, cítí se OK. PVH závisí přímo na reakcích okolí, na POHLAZENÍCH, kterých se mu dostává. V dětství jsou to opravdové doteky rodičů, později v přeneseném smyslu slova “pohlazení po duši”, úsměv, pochvala, projevy lásky, čas, který někomu věnujeme a tím mu sdělujeme, že ho akceptujeme.