Paní_z_moře_-_INSCENACNI-VERZE-26.1.

tomu říká.  

E L I DA Ano, ale co bude to sousoší představovat? 

LYNGS T R A N D Myslím, že nejspíš něco, co jsem sám prožil. 

ARNHOLM Tak, tak – toho se držte. 

E L I DA A co to tedy bude? 

LYNGS T R A N D (hodí přes Elidu a Arnholma igelit) No, měl jsem takovou 

představu, že by to měla být mladá námořníkova žena, vleže, spí, ale tak nějak 

18 

neklidně. Taky se jí něco zdá. Myslím, že to dokážu udělat tak, aby na ní bylo 

vidět, že se jí něco zdá. 

ARNHOLM A jiného tam nebude nic? 

LYNGS T R A N D Jistě, bude tam ještě jedna postava. Říkal jsem sousoší. 

Takový jako duch, dalo by se říct. Bude to její muž. Když byl pryč, byla mu 

žena nevěrná. A on se utopil v moři. 

E L I DA Utopil? 

LYNGS T R A N D Ano. Utopil se na moři. Ale zvláštní je, že se i přesto vrátil 

domů. Takhle v noční čas. A teď stojí u její postele a dívá se na ni. Musí být tak 

promáčený, jako když člověka vytáhnou z moře.   

ARNHOLM Ale proboha ! Vždyť vy jste říkal, že to má být něco, co jste sám 

prožil. (vyleze z igelitu) 

LYNGS T R A N DNo, to ne, já přece nemyslím jako přímo osobně prožil. Ne 

povrchně, to se rozumí. Ale přece jen... 

E L I DA Tak jak to bylo, pane Lyngstrande? 

LYNGS T R A N D No, bylo to tak, že když jsme tenkrát měli vyplout zase 

domů z jednoho města – jmenuje se Halifax –, odvezli nám tam do nemocnice 

loďmistra. A místo něho pak sehnali takového Amerikána. A tenhle nový 

loďmistr... 

E L I DA Ten Američan?