ETIKA II.

Moore  –  argument  otevřené  otázky;  naturalistický  omyl  –  správně  by  se  měl  jmenovat 
redukcionistický  omyl  (páchají  ho  všichni  ti,  kteří  hodnotu  dobra  přirovnávají  k nějakým 
otevřeným otázkám) 
 
KRITIKY MOOROVA ARGUMENTU 

1.  námitka – William Frankena (1938) – The Naturalistic Fallacy 

•  nejde o logický klam (fallacy) 

▪ 

koncept „fallacy“ je silnější, překládá se dnes jako logický klam nebo jako 
argumentační faul – něco, co je záměrně nekorektní forma argumentace  

ARGUMENTAČNÍ FAUL -  chybí P2 – závěr není dostatečně vyvozen – je mu připisováno 
to, co v premisách chybí 

P1: X je příjemné 

(chybí - P2: Vše příjemné, je užitečné) 

Z: X je dobré 

•  otázka metafyzická – je na nás, zda považujeme pojem dobra jako redukovatelný, či 

nikoliv – Moore napadá naturalisty z toho, že páchají naturalistický klam 

18 

▪ 

Frankena říká, že  naturalisté přijímají naturalistické  premisy, premisa je 
pak  slučitelná  jak  s tím,  že  dobro  je  totožné,  co  příjemnost,  stejně  jako 
premisa, která říká, že dobro a příjemnost jsou rozdílné vlastnosti 

▪ 

NATURALISTICKÝ  OMYL  –  páchají  ti,  kteří  ztotožňují  pojem  dobra 
s příjemností – avšak to je metafyzický omyl, ne logický klam 

•  Moore argumentuje v kruhu 

▪ 

předpoklad 5 platí, jen pokud naturalismus neplatí 

2.  argument  číslo  5:  „Platí  však,  že  pro  libovolnou  přirozenou  vlastnost  N  je  otevřenou 

otázkou, jestli to, co je N je zároveň dobré.“ 

•  Franken říká, že argument ve skutečnosti předpokládá, co chce dokázat, protože