Sikora - bakalářská práce

V pátek dne 6. 11. 2015 jsem opět navštívil základní školu v Písku a vyzvednul jsem si u paní ředitelky školy veškeré hotové slohové práce žáků čtvrté až sedmé třídy.

Metoda analýzy

Pro analýzu a zhodnocení slohových prací žáků čtvrté až sedmé třídy základní školy obce Písek, v Moravskoslezském kraji, využívám metodu kvalitativního výzkumu analýzu produktů člověka.

Obecně se jedná o analýzu produktů, které člověk stvořil vlastní činností. Produkty člověka můžeme rozdělit do tří velkých skupin na písemné, vizuální a hmotné, kde každá z těchto skupin tvoří velké množství podskupin. (Gavora, 2010)

V mém případě se jedná o skupinu písemných produktů a podskupinu slohových prací zadaných na určitá témata.

K analýze mnou získaných slohových prací žáků, u nichž provádím kvalitativní analýzu, používám jako dílčí postup analýzy kvalitativních dat metodu prostého výčtu (frekvenční analýzu) v souvislosti s metodou pro vlastní kvalitativní analýzu dat tzv. zakotvenou teorii (metoda „Grounded Theory“), což je analytický aparát, v rámci kterého využívám techniku otevřené kódování.

Metoda prostého výčtu je metoda, která se nachází na pomezí kvalitativního a kvantitativního přístupu. Pomocí této metody vyjadřujeme vlastnost nějakého jevu, například jak často se určitý jev vyskytl, popřípadě v jakém poměru výskytu byl k jinému jevu. Na základě sledování frekvence a intenzity výskytu daného jevu („jak mnoho“) zjišťujeme něco důležitého také o kvalitě. (Miovský, 2006; Čermák a Štěpaníková, 1998)

Během analýzy kvalitativních dat musíme pokaždé posoudit, kdy je rovněž vhodné uplatnit kvantitativní ukazatelé a pomocí nich například podpořit význam souvislosti, kterou se nám podařilo nalézt. Součástí kvalitativních analýz často bývají jednoduché frekvenční analýzy. V mnoha případech je kvantita nositelem podstatného významu pro výklad kvalitativních dat. (Miovský, 2006)

Pro vlastní kvalitativní analýzu dat, jak jsem výše zmínil, v souvislosti s frekvenční analýzou využívám tzv. zakotvenou teorii neboli podle autorů Glasera a Strausse (1967, in Miovský, 2006) metodu „Grounded Theory“. V oblasti kvalitativní analýzy je tato teorie schopná sjednocovat data získaná rozdílným způsobem a využívat tak například existující dokumenty současně s různými přístupy v samotné analýze. Další výhodou v rámci rozdílných pravidel je možnost tuto teorii upravovat podle svých potřeb a předmětu výzkumu, díky čemuž je velmi kreativním výzkumným nástrojem. Zakotvená teorie je vybudována na základě systematického shromažďování údajů o zkoumaném jevu a na analýze těchto údajů. Při realizaci této metody vždy nejprve začínáme zkoumanou oblastí a až následně v průběhu výzkumu necháváme „vynořit“ to, co je v této oblasti zásadní, přičemž to dopředu nijak nepředvídáme. (Miovský, 2006)