Sikora - bakalářská práce

S počátky sexuálního života rovněž také souvisí zneužívání alkoholu a jiných návykových látek, především cigaret a drog (tvrdších). (Langmeier, 1998)

V tomto období je zásadně důležitá prevence, neboť skupina pubescentů bývá zvlášť ohrožena. Zneužívání alkoholu nebo drog v dospívání může vést k rychlému vytvoření návyku. V prevenci mají velký význam programy za účasti vrstevníků – „peer programy“. (Nešpor, 1995)

V období dětství i dospívání se závislost na návykových látkách vytváří podstatně rychleji. Je zde vyšší riziko nebezpečného jednání pod vlivem návykové látky. U dětí a dospívajících závislých na návykových látkách nebo je zneužívajících bývá patrné zřetelné zaostávání v psychosociálním vývoji (oblast vzdělání, citového vyzrávání, sebekontroly, sociálních dovedností atd.). (Nešpor, 2011)

Co se týče volby povolání, je asi do počátku pubescence jen předmětem fantazie, kdy je rozhodující přání, čím chce dítě být. Tato svá přání dítě začíná srovnávat s ohledem na své schopnosti, školní prospěch, podmínky přijetí do učebního oboru nebo na školu či požadavky pracovní činnosti.

Při volbě povolání jde v podstatě o dva navzájem související aspekty:
z hlediska jedince – aby si volil takové povolání, jež by ho nejvíce uspokojovalo, ve kterém by nejlépe uplatnil své specifické schopnosti i osobní sklony a zájmy;
z hlediska společnosti – aby byl získán pracovník, který by nejlépe přispíval k plnění společenských úkolů. Cílem správné volby povolání by mělo být sladit co nejlépe individuální a společenské zájmy. Oba uvedené aspekty, ovšem v různé kombinaci, obvykle hrají roli při volbě povolání u většiny jedinců. (Langmeier, 1998)
Na tomto základě rozlišuje Jajde (1961, in Nickel, 1975) tři typy volby povolání:
Typ A – podle přání autorit, případně situace, bez ohledu na vlastní přání a schopnosti.
Typ B – asi 50 % populace, u dospívajících hraje roli spíše jen obecná široká orientace, povolání voleno pod tlakem okolí.

Typ C – podle osobního plánu, tito jedinci jsou iniciativní, cílevědomí, mají silné seberealizační tendence.
Pomoc s profesionální dráhou by měla začít dostatečně včas, nejlépe už kolem 10. roku, kdy by představovala taktní vedení k postupnému ujasňování vlastních předpokladů i pracovních nároků. (Langmeier, 1998)

Vývoj identity a sebepojetí v pubescenci

Součástí „vývojového úkolu“ dospívání je kromě již zmíněné volby povolání také rovněž již zmiňovaná emancipace od rodiny, ale především dosažení jasného a stabilního pocitu vlastní identity. Mladý člověk hledá odpověď na řadu základních otázek: kým jsem a jaký jsem, kam patřím a kam směřují, jaké hodnoty jsou v mém životě nejvýznamnější. To vyžaduje dobře poznat své možnosti i hranice, přijmout svou jedinečnost i s některými nedostatky. (Langmeier, 1998)