Sikora - bakalářská práce

Od této doby již vedle sebe stojí hra a práce jako odlišné činnosti se specifickým zaměřením. Na práci má dítě zpravidla obzvlášť vymezený čas již od počátku školní docházky. Má mít však dostatečnou volnost při hře, která by neměla být přímo vázaná s žádným výchovným či vzdělávacím účelem. Jindy může být však také velice vhodné právě propojení školy s hrou a hry se školou. (Langmeier, 1998)

Pubescence

Pubescence neboli puberta je obecně vymezena jako počáteční období dospívání, obvykle jako první období ze dvou. Druhým obdobím dospívání je běžně označováno jako adolescence. V pubescenci nastává proměna naprosto všech složek osobnosti dospívajícího, přičemž nejvýraznější je zde tělesné dospívání, které souvisí s pohlavním dospíváním. Počátek tohoto období se věkově zpravidla vymezuje od 11 – 12 let, jeho trvání pak přibližně do 15 let. To zhruba odpovídá období druhého stupně základní školy a je možno toto období také někdy označit jako starší školní věk. Načež následuje období adolescence, které se běžně vymezuje do 20 – 22 let.

Avšak například autor Macek (1999) vymezuje zhruba toto věkové rozmezí pubescence jako součást delšího vývojového období, které označuje shodným pojmem, jako je zmíněno výše, a to pojmem adolescence. Adolescence je zde chápána jako celé období mezi dětstvím a dospělostí. Začátek tohoto období autor vymezuje už od 10 – 11 let, konec pak přibližně do 20 let, případně značně později. V rámci období adolescence pak ještě rozlišuje tyto tři fáze: časná adolescence již od 10 – 11 do 13 let, střední adolescence přibližně od 14 do 16 let a pozdní adolescence od 17 do 20 let, popřípadě i mnohem déle.

Část období pubescence by pak tedy teoreticky mohla spadat zhruba do časné adolescence a část do střední adolescence.

Pro výzkumnou část mé bakalářské práce bych z tohoto hlediska pokládal celkově vyšší důraz na časnou adolescenci, vymezenou přibližně od 10 – 11 do 13 let, neboť jsem se zabýval právě dětmi zhruba do 13 let, nicméně níže charakterizuji období celé pubescence, tedy přibližně od 11 do 15 let.

Nejvýznamnějšími projevy časné adolescence jsou pubertální změny. První biologické a fyzické změny ohlašují přechod z dětství do adolescence (dospívání) a poté také do dospělosti. V tomto období běžně všichni zahájí pohlavní dozrávání, většina ho v tomto období ukončí, u některých však probíhá do střední adolescence. Za přímý vliv pubertálních změn se dají pokládat některé psychické a sociální změny. Příznačný bývá také třeba zvýšený zájem o vrstevníky opačného pohlaví, který je posilován pohlavním pudem a přítomností sekundárních pohlavních znaků (vysvětleno níže). K významným změnám časné adolescence patří také například vývoj kognitivních procesů. Dalšími faktory některých změn jsou také společenské podmínky, které nejsou způsobeny biologickým dozráváním. (Petersen, Leffert 1992, in Macek 1999)