Sikora - bakalářská práce

Vývojové proměny v pubescenci

Charakteristiku vývojových proměn v pubescenci zde dále člením obdobným způsobem jako u prepubescence.

Vývoj základních schopností a dovedností v pubescenci

Na rozdíl od předchozího období je u dospívajících kromě zrychleného tělesného růstu obvykle ještě také nápadnější vývoj motorických schopností. Jedinci zpravidla rychle dosahují dovednostem, které vyžadují větší sílu, hbitost, jemnou pohybovou koordinaci a také mysl pro rovnováhu. Z toho vyplývá jejich případný zájem o sport. Nové úspěšné pohybové aktivity mohou být rovněž i podporou pro jejich ohrožené sebevědomí. (Langmeier, 1998)

Postupně se značně vyvíjí také smyslové vnímání, a to zejména vizuální, které nabývá vrcholu a vztahuje se mnohem více na abstraktní myšlení. Představy tudíž nejsou tak živé jako dřív, jsou již spíše obecnější, „vybledlejší“ a eidetická schopnost, popisovaná u prepubescence, znatelně upadá. (Langmeier, 1998)

Dochází také k dalšímu rozvoji řeči, kdy nastává rychlejší rozvoj slovní zásoby, složitosti větné stavby i celkové výrazové schopnosti. Někteří nadaní jedinci mohou také rozvíjet svůj talent literárního vyjádření vlastních zkušeností. (Langmeier, 1998)

V oblasti učení se již dospívající jedinec dokáže učit mnohem efektivněji prostřednictvím poznání logických souvislostí, avšak schopnost osvojovat si materiál, který nedává smysl a který je potřeba učit se pouze zpaměti (biflovat se), roste už zdaleka méně. (Langmeier, 1998)

Veškerý tento rychlý rozvoj motorických, percepčních i ostatních schopností směřuje k novým hlubším zájmům o sport či kulturu, případně také o první vážnější pokusy o aktivní uměleckou tvorbu. Tyto zájmy však bývají ovlivňovány nucením či doporučováním ke školní četbě či klasické vážné hudbě apod. (Langmeier, 1998)

Kognitivní vývoj v pubescenci

Pokud v průběhu vývoje dochází k pružnému a tvořivému myšlení, přibližně v 15 – 16 letech může dosahovat intelektový vývoj dospívajícího svého vrcholu. Intelektové schopnosti jsou s věkem rozrůzňovány a podle toho by výkon dospívajícího záležel spíše na speciálních schopnostech (verbálně-pojmového, matematického, názorového myšlení apod.) než pouze na „obecné“ inteligenci jako v časném dětství. (Langmeier, 1998)

Během vývoje inteligence kromě zvyšování počtu zdařile řešených problémů se zásadně mění také kvalita myšlenkových operací. (Langmeier, 1998)

Celkově nastává změna způsobu myšlení se schopností uvažovat abstraktně, např. o možnostech, jež doposud reálně nenastaly. (Vágnerová, 2000)

Podle Piageta se na počátku období pubescence, přibližně ve 12 letech, dostavuje nový systém formálních operací, kdy se konkrétní operace samy považují opět za objekt následujících operací, tj. „vyvozují se soudy o soudech, myslí se o myšlení“. Pro myšlení je tím poskytnut mnohem větší prostor a dospívající je nyní schopen velkého počtu myšlenkových kombinací, kdy některé z nich se ve skutečnosti ani nevyskytnou. (Langmeier, 1998)