Sikora - bakalářská práce

Mezi specifické vývojové problémy dospívajících v dnešní společnosti patří zejména rozpor mezi fyzickou a sociální zralostí, rozpor mezi rolí a statusem, rozpor mezi hodnotami mladé a starší generace a rozpor mezi hodnotami rodiny a vnější společnosti.

Činnosti dětí v pubescenci

Pro poznání světa věcí a zapojení se do společnosti lidí je nejdůležitější činností rovněž vedle hry také opravdová práce. Ta bývá i nadále stále větší charakteristikou zralosti dítěte vůbec.

Pro příznivý vývoj osobnosti dětí je však nadále nezbytná i hra. (Langmeier, 1998)

V současné době je jedním z hlavních požadavků hry především, aby plnila účel zábavy a zajistila dětem především odpoutání či odreagování se od každodenního světa. Děti se dnes orientují především na zábavu v elektronických zařízeních, což zahrnuje zejména nejrůznější počítačové hry a hry na mobilu. Z počítačových her jsou významné například League of legends, Shakes and fidget nebo Minecraft. Z her na mobilu pak např. Clash of Clans. Kromě zábavy hledají děti ve hře také možnost využití logických strategií, popřípadě adrenalin.

Výchovný přístup k dětem v pubertě

V dospívání často dochází k výchovným chybám a omylům, které pak mohou jedince poznamenat na celý život.

Bylo by za potřebí si správně uvědomit škodlivost především dvou nejrozšířenějších krajností. První z nich je tzv. laissez faire, což v sobě obnáší určité doporučení, aby se problémy dospívajících chápaly jen jako nějaké lehké dlouhodobé „onemocnění“, do něhož prý není radno příliš zasahovat, jelikož potíže časem pominou samy. Druhou krajností je pak autoritativnost, což je postaveno na přesvědčení, že dospívající jedince lze zvládnout jedině přísností, pevným režimem a stálým zaměstnáním. Autorita, která vyžaduje především nekompromisní poslušnost, neustále kritizuje, napomíná a nařizuje, však vyvolává neurotizující atmosféru, afektivní napětí, vzdor, nerespektování zákazů a příkazů, hádky, popř. závislost či sklon k obraně. (Čačka, 2009)

Správným přístupem je pak tzv. optimální přístup.

Výchova má za úkol nenásilně napomáhat formování celé osobnosti. Výchovná i vzdělávací práce by měla navazovat na přirozené poznávací potřeby, obecnou touhu dospívajících po informacích i jejich tendence k sebereflexi a sebeuplatnění. Obecně lze doporučit kladení jasných požadavků a rozumných pravidel formulovaných s láskou, bez afektů uplatňovaných důsledně. Vytváření odstupu a bariér brání především tzv. laskavá přísnost. (Čačka, 2009)

Značná pozornost je v poslední době věnována tzv. pozitivnímu vývoji mládeže (positive youth development, PYD), s kterým je zejména spojena koncepce „pěti céček“ (five Cs), ke kterým má správný vývoj dospívajícího jedince směřovat. Těmito „pěti céčkami“ jsou: