Sikora - bakalářská práce

1. Analýza

   1. Rozdělení respondentů do skupin a úprava dat pro analýzu

Při zpracování a vyhodnocení samotných kvalitativních dat respondentů, tedy slohových prací žáků čtvrté až sedmé třídy základní školy obce Písek, v Moravskoslezském kraji, jsem si nejprve děti s jejími pracemi rozdělil na skupinu mladších zahrnující žáky 4. – 5. třídy, pro kterou jsem použil označení ml, a skupinu starších zahrnující žáky 6. – 7. třídy, pro niž jsem použil označení st. V rámci obou těchto skupin jsem poté ještě každou skupinu rozdělil podle pohlaví, tedy na děvčata, které jsem označil D, a chlapce, jež jsem označil Ch. Pohlaví jsem zjistil buď díky tomu, že se dané dítě na svou práci podepsalo, i přestože podle mého požadavku měly být všechny práce anonymní, nebo jsem pohlaví dítěte zjistil podle slovesného rodu, ve kterém o sobě psalo. V ostatních případech jsem o pohlaví respondenta rozhodl sám na základě vlastního kritického zvážení, podle jeho písma, celkového obsahu textu jeho práce a srovnání s pracemi jiných respondentů, u nichž již bylo pohlaví zřejmé.

Tímto vznikly následující čtyři skupiny respondentů: mladší děvčata s označením Dml, mladší chlapci s označením Chml, starší děvčata s označením Dst a starší chlapci s označením Chst. Dále jsem už jen respondenty v rámci dané skupiny očísloval a tím jsem každému respondentovi přiřadil konkrétní označení (Dml1, Dml2, …, Dmln; Chml1, Chml1, Chml2, …, Chmln; Dst1, Dst2, …, Dstn; Chst1, Chst2, …, Chstn, kde n je počet respondentů příslušné skupiny).

Po očíslování respondentů všech skupin byl již znám přesný počet respondentů příslušné skupiny, po sečtení Dml a Chml počet mladších respondentů, po sečtení Dst a Chst počet starších respondentů a sečtením respondentů všech čtyř příslušných skupin také počet všech respondentů mého výzkumu. Pro lepší přehled tyto počty respondentů uvádím v následující tabulce (Tabulka č. 1).

Tabulka č. 1: Počty respondentů

Počty děvčat a chlapců byly ve skupině mladších i ve skupině starších respondentů téměř vyrovnané. V obou těchto skupinách bylo vždy jen o jedno děvče více než chlapců. Počet starších respondentů značně převažoval nad počtem mladších respondentů proto, že žáků sedmého ročníku byly dvě třídy. Také obecně bývá žáků na této základní škole více na druhém stupni, neboť zde po pátém ročníku nastupují žáci z vedlejších obcí, jejichž základní škola je organizována pouze pro první stupeň.

Postup analýzy

Po označení a spočítání respondentů jsem zahájil kódování, což mi následně umožnilo provést frekvenční analýzu mých dat. Práci každého respondenta jsem nejprve rozdělil na významové jednotky. Každé významové jednotce jsem přidělil nějaký kód, tedy jednotný výraz (jednoslovný nebo víceslovný), do kterého jsem zahrnoval synonymní, případně někdy také podřadné výrazy vyskytující se napříč prací všech respondentů. Určitý výraz (kód) vznikl například tak, že jsem použil výraz, který užil nějaký konkrétní respondent (např. výraz zkouška životem), což prakticky fungovalo jako určitá kategorie, která v sobě zahrnovala synonymní výrazy užité jinými respondenty (např. musíme se bránit a nevzdávat se nebo puberta lidi mění). U každého jednotlivého respondenta jsem stejný výraz zaznamenal nejvýše jednou. Toto kódování, stejně jako označení jednotlivých respondentů, jsem prováděl ručně na kopii práce každého jednotlivého respondenta (ukázky kódování prací vybraných respondentů z každé ze čtyř příslušných skupin respondentů viz Příloha č. 1 – 4).