Pedagogika - stará 1 nejstručnější

Výchovný systém:

• obecný výchovný cíl: příprava k věčnému životu – má 3 stupně ( poznat sebe a svět, ovládnout sebe, povznést se k bohu) -> 3 zákl.obl.V: vzdělání ve vědách a umění, mravní výchova, náboženská výchova

• člověk se stává člověkem jedině výchovou (pedagogický optimismus) – pojetí školy jako „dílny lidskosti“ – má nahradit středověké „mučírny ducha“ – ped.humanismus

• hluboký demokratismus – rozvíjet „všechny ve všem všestranně“

Didaktika:

• „umění jak dobře učit“, dobře – „rychle, s chutí, naplno“ (racionálnost, motivace, efektivnost)

• vyhází z Bacona, aristotelovské elementární logiky, obecné i dětské psychologie

• didaktický zákon – požadavek učit se všemu příkladem, pravidlem, praxí – od obecných pravidel ke konkrétnímu příkladu a praxi – prosazuje induktivní postup při vzdělávání –zn.vycházet z poznání bezprostřední skutečnosti – na jeho základě si žák sám za pomoci učitele dovozuje obecný závěr a důsledky vyplývající pro praxi

• didaktické principy (rozpracoval, dosud platné) – hl.princip názornosti – „zlaté pravidlo“, opírat se nejvíce o bezprostřední smyslovou skutečnost

systematičnosti – z něho vyplývá požadavek „zřetězení učiva“, návaznosti

aktivnosti – požadavek vycházet ze zájmů žáka, probouzet zájmy, podněcovat aktivní myšlenkové procesy, praktickou činnost

přiměřenosti – respektovat při výuce věkové i individuální zvláštnosti

Školská organizace – 4 šestileté stupně:

• do 6 let – škola mateřská – soustavná V v R

• 6 – 12 let – škola obecná – v mateřském jazyce

• 12 – 18 let – škola latinská – v univerzálním světovém jazyce

• - 24 let – akademie

  • doporučuje vyuč.ve tř. – současné vyučování trvalé skupiny žáků téhož věku a téže vzdělanostní úrovně

  • idea celoživotního vzdělávání (formulovaná ve 4.díle Všeobecné porady o nápravě věcí lidských ve Vševýchově – Pampaedii)

  • muzeopedagogika – požadavek na zřízení specifického zařízení „zahrady utěšené podívané“ – vedle sběru dat a uchovávání exponátů by přispívala v obl.vzdělávání nejširší populace

8. Vybrané pedagogické problémy 17. - 19. století (např. výchova gentlemana J. Locka, volná a přirozená výchova J. J. Rousseaua, koncepce výchovy J. F. Herbarta).

V 17., 18. stol. Postupný rozklad feudalismu, revoluční vlny v celé Evropě (Holandsko, Anglie, USA, Francie)  mění se hospodářství, kultura i sociální struktura  požadavek demokracie, důraz na rovnost, lidskost. V několika revolučních vlnách se postupně mění hospodářství, sociální struktura a začíná složitá cesta jednotlivých států od pozdního feudalismu k novodobým demokratickým státním útvarům.

John LOCKE (1632 – 1704) - Anglie

- z měšťanské rodiny, studoval v Oxfordu  učil tam pak řečtinu a rétoriku, pak studoval filosofii, přír. vědy a lékařství  domácím lékařem hraběte Shaftsburyho a vychovatelem jeho vnuka