Pedagogika - stará 2 orámečkované

Prvky kooperativní výuky:

• pozitivní závislost členů skupiny (úspěšnost každého člena je závislá na úspěšnosti všech ostatních členů)

• interakce žáků ve skupině „tváří v tvář“

• individuální odpovědnost žáků za skupinovou spolupráci

• vývoj sociálních dovedností

• komunikace členů skupiny pro zlepšování skupinového procesu

Hlavní znaky kooperativní výuky:

• ocenění výsledků práce skupiny jako celku

• individuální odpovědnost žáků za jejich přínos pro skupinovou součinnost

Ve skupinové a kooperativní výuce rozlišujeme tři fáze:

• Přípravná fáze - promyšlení okolností, které podmiňují účinnost této výuky: velikost skupin, vytváření skupin (podle výkonnosti, sociálních vztahů, podle zájmů, náhodným výběrem, podle stylů učení). Charakter zadávaných učebních úloh: úlohy (problémy), které vyžadují spolupráci žáků.

• Realizační fáze - žáci pracují ve skupinách. Učitel motivuje, zadává úlohy a jasné instrukce, pozoruje práci skupin, podporuje spolupráci, pomáhá slabším žákům, podněcuje žáky k prezentaci výsledků.

• Prezentační fáze -ústně, písemně, nástěnnou prezentací.

Příklad využití ve výuce odborných předmětů:

Skupinovou výuku lze s úspěchem využít při řešení úloh výpočtového charakteru.

Při této činnosti je třeba provést několik kroků:

• analyzovat zadání úlohy,

• stanovit postup řešení,

• vyhledat potřebné hodnoty v tabulkách,

• provést mezivýpočty a

• vypočítat výslednou hodnotu (hodnoty).

Učitel může rozdělit úkoly ve skupině - nadanější žák řídí činnost skupiny a zadá úkoly členům skupiny. Jeden žák může vyhledat v tabulkách příslušné hodnoty a další provést mezivýpočet. Nadanější žák tyto údaje využije k dosazení do vztahu a vypočítat výsledné hodnoty. Řešení potom může mluvčí skupiny prezentovat vhodnou formou pro ostatní skupiny.

Dále je možné formou skupinové práce řešit úlohy projektového charakteru, např. návrh a zhotovení výrobku apod.

Rozvíjení aktivity, samostatnosti a tvořivosti žáků

Aktivizace - znamená podněcovat žáky k uvědomělé učební aktivitě, získávat je pro cílevědomé učení.

Učitel může volit zajímavé způsoby práce, vtahovat žáky do různých činností, organizovat problémové situace,…

Zdrojem učební aktivity žáků se mohou stát přitažlivě formulované úkoly, ale hlavně řešení problémů, organizace krátkodobých nebo dlouhodobých projektů, apod.

Pro výukový proces důležitá uvědomělá aktivita - vychází z volního úsilí. J

e cenná tím, že jednoznačně sleduje výchovné cíle.

Vyvrcholením aktivity je samostatná práce žáků.

Samostatnost - učební aktivita, pří níž si žáci osvojují požadovaný obsah vzdělání vlastním myšlenkovým úsilím, relativně nezávisle na cizí pomoci (s přítomností pedagoga).