Pedagogika - stará 2 orámečkované
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
2 základní oblasti individualizace:
v učivu
ve vyučovacích postupech
různé školy a systémy:
Soustava pueblovská – podstata spočívá v tom, že učitel samostatně rozhoduje o učebních činnostech žáků, do učení zasahuje jen podle jejich potřeby, pomáhá při učebních činnostech a žáky individuálně prověřuje. Žáci pracují převážně samostatně, podle vlastního uvážení a shromažďují se do jednotlivých zájmových skupin.
Soustava daltonská – žáci pracují samostatně a individuálně podle svých možností a schopností. Pouze některé předměty jsou vyučovány hromadně. Učitel je rádce. Učivo je rozděleno do 10 měsíců, nesplní-li žák učivo v této době, pokračuje v této práci o prázdninách. Naopak žák, který desetiměsíční program skončí dříve než za 10 měsíců, pokračuje ještě před prázdninami plněním programů následujícího ročníku. Rámcový rozvrh slouží především pro učitele, žák jím není vázán.
Soustava winnetovská – princip samostatné a individuální učební činnosti žáka se funkčně propojuje s hromadnou výukou. Kontrolu své učební činnosti provádí většinou žák sám, nejčastěji za pomoci didaktických testů, po té testy prověří učitel.
diferencovaná - žáci se sdružují do skupin podle svých osobních schopností a zájmů. Pro skupiny žáků je pak učební látka vhodně upravená. Přednost – osnovy a výukové metody lze přizpůsobit mentální úrovni žáků, nevýhody – ctižádostiví žáci přepínají své síly, zařazení žáků do slabší skupiny může způsobit ztrátu zájmu a ponížení.
projektová výuka – žáci za pomoci učitele řeší stanovený úkol komplexního charakteru (projekt). Projekt staví na předpokladu, že žáci na něm pracují z vlastního zájmu a práce je baví, mají určitý vliv na výběr tématu. Projekty mohou být individuální, skupinové, třídní, školní Postup: učitel určí druh a rozsah projektu, na plánu postupu se podílí U i Ž, vlastní realizace, závěrečné komplexní zhodnocení.
otevřené vyučování – vychází z koncepce usilující o výuku ve smyslu ,,otevírání školy žákům“na základě jeho schopností i zájmů. Žák se podílí na plánování svého učebního procesu, učební tempo se přizpůsobuje jeho možnostem. V denním rozvrhu jsou zařazeny bloky tzv. volné práce (individuálně nebo ve skupinách na stanovených úkolech), základní učivo (pro všechny stejné) a doplňkové(vybírají si Ž sami. Uplatnění především na 1. stupni ZŠ
týmová – je prohloubením skupinové výuky. Při této výuce je posílena funkce učitele a jeho specializace. Žáci se na několik hodin v týdnu scházejí ve velkých třídách, kde učitel s nejvyšší kvalifikací provádí výklad učiva s využitím didaktické techniky. Upevňování a procvičování učiva v malých třídách pod řízením ostatních učitelů. Jde např. o nouzové řešení při nedostatku kvalifikovaných učitelů.