Pedagogika - stará 2 orámečkované

Didaktické hry – soutěživé hry; didaktická hra je založena na řešení problémových situací, rozvíjí aktivitu, samostatnost a myšlení, proto ji lze využít k učení

Problémová metoda (řešení výukových problémů)

• spočívá v tom, že žákům nejsou sdělovány tzv. hotové poznatky, kladoucí nároky hlavně na paměť, ale jsou vedení k tomu aby samostatně nebo s nepatrnou pomocí učitele odvodili nové poznatky vlastní intenzivní myšlenkovou činností.

• je to cesta náročnější a pomalejší

• základní podmínkou i cílem úspěchu problémového učení je samostatná tvůrčí práce.

• vede k rozvoji aktivní tvořivé práce, soustředění při pozorování, zvyšuje zájem o obor a vede žáky k samostatnosti.

• předností problémové metody učení je, že umožňuje na základě již osvojených VDN samostatně a aktivně získávat další poznatky o práci v oboru.

• žák nezná všechny údaje a musí si poradit jak a kde je získá;

• žák zná všechny údaje a musí zvolit pracovní postup

• náročné pro učitele i žáky

Problémové vyučování

soubor činností jako

• organizování problémových situací,

• formování výukových problémů,

• poskytnutí nezbytné pomocí žákům při řešení problému,

• ověřování těchto řešení a

• řízení procesu systematizace a upevňování takto získaných poznatků.

Vlastnosti problému:

- měli by vycházet z reálných životních situací nebo na ně navazovat

- měli by být přiměřené věku a schopnostem žáků

- měli by vést k uvažování, hledání, zkoumání.

Řešení problému ve vyučování by mělo být rozloženo na 3 etapy:

1. Vysvětlení problému (vymezení zadaného problému a pochopení jeho podstaty)

2. Vlastní řešení problému a realizace - řešení mohou provádět žáci individuálně nebo v malých skupinách (dva až čtyři žáci).

3. Ověření správnosti řešení a zhodnocení dosažených výsledků (konfrontace závěrů vyřešeného problému).

.

Výukový problém- je úkol, se kterým se žák dosud nesetkal a postup řešení neví.

Je to teoretická nebo praktická obtíž, kterou žák samostatně řeší svým vlastním aktivním myšlenkovým zkoumáním.

Přitom využívá dosavadní vědomosti a dovednosti.

Způsoby řešení problému:

• rozumovou analýzou,

• postřehem intuicí,

• metodou pokusu a omylu.

Fáze řešení problému rozumovou analýzou

• Zjištění problému, uvědomění si jeho existence.

• Orientace v problému, analýza problému.Žák si uvědomuje základní fakta, vztahy,souvislosti.

• Hledání jádra problému. Těsně navazuje na předchozí fázi. Spočívá ve vymezení otázky, co je třeba řešit.

• Stanovení hypotéz. Nejcennější fáze. Spočívá v hledání vhodných postupů, vedoucích k řešení problému.V této fázi se rodí nové “objevitelské myšlenky“.

• Ověřování hypotéz. Po stanovení možných způsobů řešení následuje jejich ověřování. Vyslovení závěru, vyřešení problému. Tato fáze je výsledkem stanovení správné hypotézy a jejího ověření. Je pravděpodobně,že všichni žáci problém nevyřeší. Tyto žáky se správným řešením seznámí učitel nebo spolužáci.