Pedagogika - stará 2 orámečkované

Rozdíly mezi frontální a skupinovou výukou (podle Sharana, 1996):

Dimenze frontální výuka skupinová výuka Činnost učitele Stanovuje učební úlohy a tempo výuky Rozděluje žáky do skupin, zadává jim úlohy, popř. vyžaduje při formulaci úloh aktivitu žáků, podněcuje žáky ke spolupráci Učební úlohy Stejné pro celou třídu Rozdílné svým obsahem a náročností, umožňující spolupráci žáků Činnost žáků Řeší úlohy podle instrukcí učitele, který hodnotí jejich práci Spolupracují při řešení úloh, vzájemně si pomáhají, diskutují, hodnotí svoji práci Způsob komunikace Jednostranná: učitel – žáci, žáci - učitel Mnohostranná komunikace mezi žáky ve skupině, mezi skupinami a učitelem Uspořádání třídy Stálé Flexibilní, umožňující uspořádání pracovních míst žáků podle velikosti skupiny i charakteru úloh a skýtající prostor pro komunikaci s učitelem

Pozn.: Frontální výuka (vyučování) = tradiční způsob vyučování, kdy učitel pracuje hromadně se všemi žáky ve třídě jednou společnou formou, se stejným obsahem činnosti; odpovídá tomu i uspořádání prostoru třídy; při stávajícím počtu žáků ve třídě má svůj význam, i když bývá často kritizováno

????? Fáze výuky. Motivace, expozice, fixace, diagnóza a aplikace.

• člení proces výuky na určité sekvence, které však nejsou uzavřené a izolované

• mohou vystupovat jako relativně samostatné časové jednotky, ale většinou se prolínají

• optimální sled výuky (motivace, expozice, fixace, diagnóza a aplikace) je jen modelovým obrazem

• fáze výuky tedy nelze ztotožňovat se strukturou vyučovací hodiny

Motivace:

• souhrn činitelů, které podněcují, orientují a udržují chování člověka

• prostředek zvyšování efektivity učební činnosti žáků ve výuce

• Učební činnost žáka může být motivována jeho:

• poznávacími potřebami; sociálními potřebami; výkonovými potřebami

• Vnitřní motivace – učební činnost žáka je motivována poznávacími potřebami. Vychází z potřeby poznávat a odhalovat stále něco nového

• Vnější motivace – učením jsou uspokojovány potřeby, původně s učením nesouvisející

• Hlavní druhy motivace:

• interakce mezi U a Ž; aktualizace vhodných potřeb; působení odměn a trestů (nejvýznamnější); životní orientace žákovy osobnosti

• odměna X trest:

• pochvala – nezbytné , aby došlo k bezprostřednímu spojení pochvaly s provedenou činností; častým používáním se snižuje její účinnost

• trest – nutné stanovení kriterií, za co má být žák trestán; musí být úměrný míře provinění a dobře uvážený

Expozice:

• zprostředkovává žákům nové poznatky

• zahrnuje všechny způsoby a postupy, jimž si žáci pod vedením učitele učivo osvojují

• ústředním problémem v expoziční fázi je vytváření pojmů, jejichž prostřednictvím žák odráží to,co je ve věcech a jevech reálného světa obecné

• vytváření pojmů musí předcházet přesné vnímání a myšlenkové operace jako je srovnávání, analýza, syntéza, abstrahování

• do expoziční fáze patří také vytváření základů a východisek dovedností a návyků