Psychologie - rozšířenější varianta

- hodnoty a normy přebírá dítě zpravidla od rodičů, postupně jsou důležité hodnoty vrstevníků,

učitelů a ostatních dospělých

- jsou-li hodnoty a normy těchto lidí ve shodě, je hledání identity snazší

- v opačném případě dochází ke zmatení rolí a adolescent zkouší jednotlivé sociální role,

než dojde k vlastní identitě

ADOLESCENCE (od 14-15 do 18-20 let):

Období adolescence můžeme přirovnat k mostu, který tvoří spojnici mezi dvěma odlišnými světy – svět dětství (závislost, nezodpovědnost) a svět dospělosti (samostatnost, odpovědnost). K. Lewin (1939) ve své teorii hovoří o adolescenci jako o změně skupinové příslušnosti ve smyslu přechodu z jednoho území (známého) ke druhému neznámému přes „zemi nikoho“, která je plná protikladů. Mladiství má překročit toto „kognitivně nestrukturované“ území, tj. pohybuje se v situacích, které ještě plně poznatkově a zkušenostně nezvládl. Z tohoto pramení jeho celkově nejisté chování, doprovázené zvýšenou senzibilitou a reaktivitou. Je již odloučen od bývalého území (světa dětství), a ještě není přijat jako plnoprávný partner do společnosti dospělých, je v nestabilní pozici.

Celkový ráz tohoto období je dán, tím že se v něm zakončuje přechod ke skutečné dospělosti. Začíná ještě vyhrocenými rozpory období puberty, končí však už dosažením nové rovnováhy na začátku dospělosti. Vlna vzedmutá pubertou pomalu opadává. I když ještě ledacos z předchozích „bláznivých let“ doznívá, doba největších rozporů minula, nastává jejich pozvolné vyrovnávání

V průběhu tohoto vývojového stupně se obvykle ukončuje tělesný růst. Pro ukončení adolescence biologická kritéria již takovou váhu nemají – důležitější jsou kritéria psychologická (dosažení osobní autonomie), případně sociologická (role dospělého) a pedagogická (ukončení vzdělání a získání profesní kvalifikace). Z psychosociálního hlediska je dospělost definována svobodou rozhodování, spojenou se zodpovědností za své rozhodnutí a z toho vyplývající jednání. Adolescenti velmi často přijímají pouze svobodu, ale o zodpovědnost nestojí. Zpravidla na ni nemyslí, neuvažují o ní, potlačují ji a snaží se akceptovat jen tu příjemnější část potencionální dospělosti.

Významné body při přechodu z dětství do dospělosti

Některá přírodní společenství uvádějí dospívajícího do dospělosti rituály nebo iniciačními obřady. Rituál má tedy význam mezníku, který určuje počátek nové fáze. Tím je přechod k dospělosti zjednodušen. V industriálních společnostech 21. století, je získání statusu dospělého vyznačeno jen velmi nejasně. Neexistují téměř žádné, dostatečně personálně i sociálně významné akty, které by tento přechod vyznačovaly. Můžeme uvažovat o několika bodech, které determinují sociální role a status českých adolescentů, jsou však jen mlhavou připomínkou vstupu a přijetí do společenství dospělých. Již v 15 letech adolescent získává občanský průkaz (první oficiální symbol dospělosti). Zletilým, tj. osobou dospělou se stává v 18 letech, má tedy všechna uzákoněná práva a povinnosti (může svobodně uzavřít sňatek, získat řidičský průkaz, má volební právo). V 19 letech většina středoškoláků končí své studium maturitou, která však zdaleka již není skutečnou „zkouškou dospělosti“.