Psychologie - rozšířenější varianta

Rodinné interakce určují základy vztahu dítěte k sobě sama, ke svému já.

Interakce rodič-dítě jsou:

Perfekcionalistická - "věčná nespokojenost" rodičů s dětmi. Projevy dítěte a výsledky jeho činností jsou hodnoceny negativně.

Protěžující vztahy - extrémní starostlivost a péče o dítě.

Ambivalentní - nepravidelné střídání perfekce a protěžujících interakcí (extrémní zájem/nezájem)

Aktivující, vyrovnaná - stabilita interakcí, dominuje vedení nad přikazováním

Funkce rodiny - souhrn úkolů, které rodina plní vůči svým členům a společnosti

Výchovná (socializační) - poznávání mezilidských vztahů; formování já dítěte

Emocionální - uspokojování základních emocionálně míněných potřeb (láska, bezpečí,…)

Biologická - biologická reprodukce společnosti prostřednictvím rodiny

Ekonomická - materiální zabezpečení

Hlavním posláním rodiny je příprava jedince na jeho pozdější zařazení do společnosti

Škola jako "dílna lidskosti" by měla přispívat výchovou a vzdělávání ke kultivaci osobností žáků k bezprostřednosti žáků a plností jejich života. Třída je polem vzdělávání a společenským útvarem pro uplatnění společenských potřeb dětí. Ve vývoji sociálních vztahů je od nástupu do školy patrné pozvolna narůstající uvolňování vazby dítěte na rodinu a její doplňování příchylností k vrstevníkům. V prvním ročníku je vnitřní struktura podobná struktuře skupiny předškolního věku,třída není jednotná, ale všichni jsou vesměs rovnoprávní. Ve druhém ročníku se vyskytují znaky počátku skupinové strukturace, objevují se první vůdcové. Ve třetím ročníku se může objevit (zvláště u intelektově vyspělých skupin) výraznější "skupinová atmosféra" (neboli "duch třídy"). Systém pozic ve třídách je postupně stále členitější a vztahy jsou složitější. Veliký vliv na školní skupiny má učitel, který by měl vhodně ovlivňovat hodnoty třídního kolektivu.

Mimoškolní aktivity - Děti v šesti letech projevují zvýšenou citovou labilitu (jsou plné protikladných přání), snadno se rozzlobí, nebo rozpláčí.Ustupuje vyžadování pozornosti a zvětšuje se zaujetí činností. Nejfrekventovanější formou projevu dítěte ve volném čase je hra. Předškolní dítě nevydrží bez hry ani 1/2 hodiny. Zákaz hry nikdy nevede ke zvýšení zájmu o učení (je ohrožením duševní rovnováhy). Hra dává příležitost k uplatnění a uspokojení zvídavosti, představivosti, citových projevů, potřeby pohybu aj. Hrou se také rozvíjí zdravé vztahy k ostatním (zejména dětem). S věkem se mění forma zájmů. Přibývá zájem o sport, četbu, kino…

Funkce rodičů by měla v této době spočívat spíše v nenásilné nápovědě a pomoci překonávat "mrtvé body". Zatímco v prvním a druhém ročníku mají zpravidla přibližně 3-4 hodiny volného času denně, jsou to ve 3.a 4. ročníku pouhé 2-3 hodiny. V závislosti na věku a místní nabídce pak zpravidla věnují tento čas v odlišném pořadí a intenzitě následujícím druhům aktivit: příprava na školu, sportování, pohybové hry, kreslení, čtení, pomoc v domácnosti, sledování televize, aktuální aktivity, námětové hry, hudba, počítač…