Psychologie - rozšířenější varianta

Pojetí zdraví:

1. zdraví jako důležitý prostředek k dosažení cíle (potřebuji být zdráv, abych mohl…)

2. zdraví se stává cílem samo o sobě, dokonce nejdůležitější hodnotou pro daného člověka vůbec

Co si lidé představují pod pojmem zdraví:

• lékař – zdraví jako nepřítomnost nemoci, úrazu, choroby

• sociolog – „zdravý člověk“ = člověk, který je schopen fungovat ve všech jeho příslušných rolích

• humanista – člověk, který je schopen pozitivně se vyrovnávat s životními úkoly, které se před ním naskytnou

• idealista – člověk, kterému je dobře tělesně, duševně, duchovně i sociálně

Jak se měnilo pojetí zdraví v průběhu staletí:

• V antice věnovali filozofové velkou pozornost tomu, „jak moudře žít“, žít zdravě tedy znamenalo žít moudře a dobře. Z široké terminologie této doby je nejpozoruhodnější výraz „sothein“ – uzdravovati, což znamenalo: 1. zachránit člověka, který byl v nebezpečí života, ale i v depresi, 2. pomoci člověku, aby byl celým člověkem (po všech stránkách v pořádku), 3. uzdravit nemocného člověka.

• Až do konce 18. století se medicína zabývala více zdravím než odchylkami dílčích funkcí od normálu, medicína se zabývala více celkovým způsobem života člověka a jeho výživou.

• Od 19. století se začala orientovat na normální fungování, organickou strukturu a fyziologické znalosti.

• Dnes si každý vytváříme své vlastní pojetí zdraví, dle svých schopností, představ a hodnot.

Duševní zdraví: je stavem bez patologických příznaků, stav vyrovnanosti sokolím, se sebou samým, pocit identity a seberealizace, nezávislosti na vnějších vlivech, tolerance vůči stresu, tvořivosti, vytýčené životní cíle.

Adaptace:

jde jednak o přizpůsobení se neměnným podmínkám prostředí, v němž člověk žije, jednak o přizpůsobování si toho, co změnit jde. V oblasti duševní hyg. jde hlavně o osobní zvládání problémů, otázku sebeovládání (problém maladaptace). Charakteristiky pozitivního dušev. zdraví: adekvátní percepce reality, dobrá míra autonomie, integrita osobnosti, kladné sebepřijetí a sebeakceptace…

Maladaptace:

Nepřizpůsobivost; selhávání organizmu vytvářet si během ontogeneze účinné interakce s prostředím; vzniká většinou na podkladě deprivace v raném vývoji nebo vlivem narušeného sociálního okolí dítěte. Projevuje se poruchami chování různého stupně.

Jak by tedy měl vypadat vztah “učitel – žák”, aby komunikace ve škole byla bezproblémová, věcná a výchovná?

Vztah učitele a žáka je mezilidský vztah, který ovlivňuje průběh i výsledek učitelova vyučování, žákova učení, kvalitu jejich spolupráce, sociální percepci, emociální a motivační aspekt výuky. Tento vztah je dán obecními sociálními rolemi, které oba zastávají a potom zvláštnostmi obou aktérů (pohlaví, věk, očekávání), zvláštnostmi jejich očekávání, zvláštnostmi vyučovacího předmětu, délkou a frekvencí jejich vzájemného setkávání….