Psychologie - rozšířenější varianta

- zjištění odmítání jednotlivých osob osobami jinými

- proniknutí do vzájemných vztahů mezi jedinci i v malé skupině

- zjištění na jaké menší sociální skupiny se větší skupina rozpadá

- odhalení idol. jedinců (lze zjistit, zda se jedinec izoluje sám, či ho odmítá skupina)

- zjištění sociálního statutu jednotlivých členů skupiny

Při konstrukci sociometrického dotazníku je třeba dodržet následující požadavky:

1. Je nutné přesně vymezit hranice skupiny, jejíž struktura bude zkoumána.

2. Znamená to, že v instrukci jsou zkoumané osoby upozorněny na to, že mohou volit pouze mezi členy dané skupiny.

3. Každý člen skupiny smí provést neomezený počet voleb.

4. Formulace otázky musí vycházet z přesně promyšleného kritéria, aby pokusné osoby správně pochopily hledisko posuzování svých partnerů.

5. Musí být zaručena anonymita

6. Dotazník pochopitelně nelze provést anonymně, ale všichni musí být ubezpečení, že volby bude vyhodnocovat pouze vedoucí výzkumného týmu. Výsledky musíme prezentovat anonymně.

V závisl. na věku zkoumaných osob a zaměření výzkumu připravíme otázku následujícího typu:

- Kterého spolužáka nebo spolužáky bys pozval k sobě domů na oslavu svých narozenin ?

- Kdybychom na školním výletě spali ve stanech, koho ze svých spolužáků bys vzal do svého stanu ?

- Kdyby jste se po skupinkách připravovali na zkoušku, koho bys vybral do té své ?

- Kdybyste se po skupinkách vydávali na veselý výlet do tvých oblíbených míst, koho bys vzal sebou ?

Zpracování sociometrického měření může být:

1. Grafické – Sociogram: Postupujeme tak, že každému z členů skupiny přiřadíme grafický symbol a příslušně zaznamenáme volby, které realizoval.

2. Tabulkové - maticové znázornění výsledků sociometrického měření

Sociometrická matice představuje jednoduchou tabulku, která zachycuje tytéž volby jako klasický sociogram. Výhodou je snadná a rychlá orientace v tabulce.

1. Matematické vyjádření získaných výsledků

Pedagogicko-psychologická charakteristika žáka.

• Psychologická diagnostika - Rozpoznávání psychických zvláštností individua v kontextu s jeho životními podmínkami (současnými i minulými) a v kontextu s jeho případem (Nakonečný, 1998, s. 49). Psychologická diagnostika se uskutečňuje pomocí zvláštních metod, které umožňují nejen popis osobnosti jedince, ale také identifikaci nevědomých motivů a komplexů, což je rozhodující pro klinicko-psychologické řešení případů. Psychodiagnostika je úzce spjata s psychologií osobnosti a s diferenciální psychologií.

• Pedagogickou diagnostiku lze definovat jako komplexní proces, jehož cílem je poznávání, posuzování a hodnocení vzdělávacího procesu a jeho aktérů. Zaměřuje se jak na složku obsahovou, tj. zjišťování dosažené úrovně vědomostí, dovedností a návyků, procesuální, tj. jakým způsobem proces vzdělávání i výchovy probíhá, tak i na složku emocionálně-sociální. Součástí pedagogické diagnostiky je i hodnocení a klasifikace. Pokud se dostavují opakované neúspěchy dítěte, provádí pedagog diagnostiku úrovně psychických funkcí, které podmiňují osvojování dovedností a vědomostí. Tyto údaje by měly být doplněny i údaji anamnestickými (tj. údaji o dítěti, rodině a sociálním prostředí).