Psychologie - rozšířenější varianta

Vývojový úkol adolescence

• začlenění společensky poněkud vykořeněného dospívajícího do nové soustavy závislostí dospělého člena společnosti a poskytnutí mu tak společenské postavení dospělého (v pubertě jedinec přerostl společenské postavení dítěte tím, že se do jisté míry vymanil ze soustavy závislosti dítěte na dospělých; získal tím jakési dosti labilní mezipostavení dospívajícího mezi dítětem a dospělým)

Tělesná stránka

• zrychlené tempo růstu v pubertě ustupuje klidnému zakončování tělesného vývoje

• rychlejší je přírůstek váhy, tělo pozbývá vytáhlosti a hranatosti

• dochází k pohybové vyváženosti (v pubertě pohyby nemotorné )

Vlastní tělo jako součást identity

• citliví na zvláštnosti svého těla a zevnějšku (srovnávají svůj vývoj s vývojem kamarádů)

• vnější vzhled pokládán za důležitou stránku života (Středoškoláci tráví dlouhé hodiny před zrcadlem a věnují mnoho pozornosti oblečení.)

• adolescent se potřebuje líbit jiným i sobě, aby se ubezpečil o své hodnotě. Nápadné oblečení přitahující pozornost je prostředkem seberealizace, výrazem snahy dívek i chlapců, že se nemusí podceňovat, že mohou upoutávat pozornost a líbit se. Člověk, který je si sám sebou jist, takové neustálé sebeutvrzování nepotřebuje, proto se s přibývajícím věkem péče o svůj zevnějšek obvykle zmenšuje

Morálka

„V pojetí spravedlnosti jsou adolescenti – ve srovnání s dětmi – méně oportunističtí. Podle kognitivní teorie morálního vývoje L. Kohlberga (1976) se k období adolescence vztahuje především období tzv. konvenční morálky a jen okrajově období morálky postkonvenční. Konvenční morálka je založena na principech, které adolescent odvozuje z jednání lidí v nejrůznějších situacích v jeho okolí. „Být dobrý“ v očích lidí, na nichž mu záleží, má pro něj velkou hodnotu. Jeho zkušenosti s dobrem a zlem z jednotlivých situací se postupně generalizují do obecnějšího pojetí spravedlnosti, povinností a pravidel. Pomáhá mu v tom i poznávaný systém zákonů. Pouze někteří adolescenti se dostanou až na úroveň postkonvenční morálky, která je zvnitřněným a idividualizovaným pojetím spravedlnosti a svobody, založené na převzetí zodpovědnosti za sebe samého.“

Trestání

Fyzické tresty jsou v tomto životním období zvlášť nebezpečnou zbraní. Je to pochopitelné, uvážíme-li vývojové vlastnosti, specifické pro toto životní období. Fyzický test nepříjemně útočí na pocit vlastní důstojnosti, drtí pocit jejich nezávislosti, který má tak velkou úlohu v motivaci mládeže. Podrývá autoritu dospělých, protože mládež získává přesvědčení, že rodiče jsou vůči ní bezmocní, musí-li zacházet do krajnosti. Oslabuje citová pouta, neboť pokoření vyvolává nenávist, touhu po pomstě a útěku. Neméně bolestné a těžké pro mládež je snášet nadávky a křik, které pokořují její osobnost.