Psychologie - rozšířenější varianta

- bývá sem zahrnuta i pracovní zralost - začíná se zajímat o činnosti připomínající školní úkoly, samostatnost, aktivnost a dovednost záměrně udržet pozornost na delší časový úsek a účastnit se řízené činnosti, schopnost podřídit se úkolu, přiměřenou ctižádost, vytrvalost, zodpovědnost, spolehlivost

Citová a sociální zralost

- sch. přijmout roli školáka, akceptovat autoritu učitele, osamostatnění se z vazby na rodiče, sociální zkušenosti a dovednosti

- základní sociální zběhlost, sebeobsluha a základy slušného chování - dítě umí požádat, něco navrhnout, zařídit, spolupracovat, ví, jak se jmenuje, kde bydlí, vyzná se v blízkém okolí, umí přecházet, něco koupit, udržuje pořádek, oblékne se, obuje se, jí příborem, myje se, zdraví dospělé, rozlišuje, co je žádoucí a zakázané, …

Odklad povinné školní docházky - dítě obvykle nastupuje do školy v šesti letech, pokud je dosáhne do 1.září. Na žádost rodiče, učitele ze školky, lékaře, učitele u zápisu je možno provést test školní zralosti (vhodné je vyšetřit děti narozené o prázdninách). Odložit školní docházku je možno také ze zdravotních důvodů nebo z psychických důvodů.

Poznávací procesy v dětství a prepubertě (6-12 let)

(charakterizují změny a kvality čivosti, vnímání, pozornosti, paměti, obrazotvornosti a myšlení)

Období mladšího žáka - časové období 6.-10. (7.-11.) rok života dítěte. Dítě vstupuje do školy, což je pro něj důležitý mezník v jeho životě. Prodlužuje se postava, zlepšuje se koordinace motoriky, rozvíjejí se procesy v oblasti orientace, prožívání, chování. Dítě má povinnosti, přiblížilo se k cíli „být velký“. Hlavním psychologickým znakem je rozvoj učební činnosti⇒získávání vědomostí, dovedností, návyků prostřednictvím školy. Školní výuka rozvíjí hlavně paměť a myšlení. V prvních ročnících školy můžeme charakterizovat žákův názor na svět jako naivní (přijímá informace nekriticky) a myšlení asi 8-letého žáka je názorné a konkrétní (větší objem informací). Kolem 10. roku začíná tato naivita mizet a objevuje se kritičnost. Bohatě se rozvíjí myšlení zájmy, paměť, vnímání, novým zájmem, který výrazně působí na pozorovací schopnosti je četba. Dítě se projevuje velikou pohybovou aktivitou, neomezujme ji, ale směřujme do dobře organizované TV a sportu. Důležitý je dostatečný odpočinek žáka. V tomto období se také rozvíjejí city: postupně přecházejí z afektivních projevů pod vědomou kontrolu⇒školní výchova rozvíjí city etické, estetické, intelektuální

Rozvoj racionálně - kognitivních funkcí u dětí - Velmi dynamický rozvoj poznávacích procesů - čití, vnímání, paměť, komplexnější duševní projevy jako je myšlení a obrazotvornost.

Změny čivosti v období dětství - Po nástupu do školy se ještě zdokonaluje zraková a sluchová diferenciace, tedy rozdílové prahy. Schopnost rozlišovat výšky tónů vzroste o polovinu a jemnost rozlišování barev narůstá až o 60%. Zatímco dítě předškolního věku se ještě orientovalo spíše jen situačně a neplánovitě, navíc bez přílišného zaměření na detaily, klade školní práce nároky na přesnost pozorování, i systematičnost a plánovitost činnosti. Postupná převaha věcné orientace na předměty a jevy, je podnětem i k rozvoji základních myšlenkových operací, jako je analýza celků na části, jejich srovnávání, chápání funkce a pak nová syntéza strukturovanějšího celku, až po zobecňování. Tyto operace pak stojí v pozadí postupně narůstající kvality pojmů i představ.