Psychologie - rozšířenější varianta

Vývoj sebepojetí: formuje se v souvislosti s jástvím, dle 1. kontaktů mezi matkou a dítětem;

2,5 r. – na vývoje sebepojetí se podílí nejbližší rodina (rodiče, sourozenci, prarodiče); egoistické, zaměřené na sebe (lze sledovat i ve vývoji hry – paralelní – hraje si raději samo, receptivní – básničky – i spojené s pohybem); 3.r. – formuje se autonomie (rozšiřuje se okruh nejbližších – teta, strýc, dítě dostává zpětnou vazbu – ochranářská – povzbuzující – obraz dítěte se utváří v pozitivním duchu).

Předškolní věk - předškolní věk ( 4-6let) je poslední fází ranného dětství. Fyzicky dochází do první fáze plnosti (2-4let) také k první fázi vytahování (5-6let), během které dítě nabývá zpravidla již metrové výšky. Postupně dosahuje stále lepšího ovládání jemné motoriky (kreslení, vystřihování, zavazování bot apod.)

Úroveň poznávacích procesů:

- počitky jsou již dostatečně rozvinuté a schopné zachytit i nepatrné detaily , formou hry je možné jejich kvalitu ještě zvýšit (zavázat oči a rozpoznávat hmatem, sluchem, čichem)

- vnímání zachycuje spíše celkový dojem, ulpívá často na nepodstatných znacích (lokomotiva musí mít kouř, hnací mechanismus je vynechán); vnímání je tedy globální, neanalytické, orientované na to, co dítě subjektivně a bezprostředně upoutá; vjemy ovládá egocentričnost

tři stádia vnímání dětí:

- stádium předmětů (spočívá v jejich prostém výčtu)

- stádium činností (vyznačuje se popisem dílčích činností jednotlivých osob)

- stádium vztahů (dochází k celkovému pochopení výjevu, jeho pointy)

- potíže dělá proměnlivost časových vztahů ( dnes, včera, zítra)

- 3-4 leté děti znázorňují všechny tvary jako kruhy

- pozornost je přelétavá, prostředkem k jejímu posilování i větší záměrnosti jsou konstruktivní hry (trvání hry 4-5 let 83min, 5-6 let 96min)

- paměť je dosud nespolehlivá, učí se bezděčně a mechanicky (snadno si osvojují říkanky); opakováním úkonů vznikají návyky; od třetího roku se znovupoznání rozšiřuje i na jevy , které se moc často neopakují (do paměti se vrývají hlavně kvality citové); ve vrcholu této fáze se již začíná uplatňovat první úmyslné zapamatování

- představy jsou jemnější a bohatší

- bohatá dětská fantazie, vyznačující se konkrétností, citlivostí, svérázností, není dosud zatížena žádnou korekcí kritickým myšlením

Další charakteristické projevy poznávacích funkcí:

- kognitivní egocentrismus (Tatínku, ta řeka teče i když my spíme?)

- magičnost- přesvědčení, že vlastním slovem či představou lze ovlivňovat dění kolem sebe (soustředěním se dá přivolat tramvaj)

- antropomorfismus- přisuzování lidských pohnutek a vlastností věcem (Slunce svítí, protože je hodné.)

Kolem 4 let dítě opouští fázi "předpojmového myšlení" a dostává se do fáze "názorného myšlení".