Psychologie - rozšířenější varianta

Z hlediska racionálně-kognitivních procesů dochází u batolat k výraznému posunu ve všech funkcích:

- zjemňuje se rozlišovací schopnost počitků (odstíny barev, hlasu, rytmu apod.)

- zkvalitňuje se vnímání tvarů či prostorových vztahů (prostor je však stále organizován jen vůči sobě)

- časové vztahy jsou pro batole příliš proměnné a nenázorné, je zaměřeno téměř výhradně k přítomnosti a nejbližší budoucnosti (dětský prezentismus)

- vnímání je schématické a obsahově chudé

- pozornost (trvání hry 21-27min), převládá bezděčnost a těkavost, pozornost tedy zůstává labilní a unavitelná

- paměť převládá bezděčná a mechanická, ve dvou letech znovupoznává blízké lidi a známé předměty po uplynutí osmi týdnů, ve dvou letech pak již po sedmi měsících, vzpomínky jsou vzácné a kusé a týkají se pouze silně afektivních situací

- slovní zásoba na konci období je asi 1000 slov, potíže s výslovností (šišlání, ráčkování)

- představivost je neustále bohatší a detailnější, představa začíná v polovině druhého roku navozovat další názorné asociace

- myšlení v první polovině této fáze se nazývá "senzoricko-motorickou inteligencí", usuzování batolete je ještě "prelogické"

- fenomenalismus (plave, protože je žlutý.)

- finalismus (moře vznikla, aby mohly plout lodě)

- artificialismus (Všechno někdo stvořil.)

- animismus (oživování věcí)

- dynamismus (přisuzování vůle věcem)

O pokroku ve vývoji imaginativně-emotivních funkcí osobnosti, zvláště rozvoji jáství, svědčí i projevovaný egoismus, negativismus a vzdor.

- sebeuvědomování, sebezažívání a sebeuplatňování, přibývá i další faktor zahrnující stále intenzivnější vědomí, že pochvalné či zlobné reakce se týkají hodnocení vlastního "já" dítěte.

- emoční život batolat se na počátku vyznačuje spontánností a intenzitou citů, bez schopnosti je příliš ovládat

- v první polovině batolecí fáze se často přechodně vyskytuje emoční labilita spojená s afekty zlosti a strachu. Zlost a hněv jsou obvyklé reakce na frustraci. Strach je pak zažíván v nových, nejistých situacích

- kolem druhého roku se emoce rozšiřují a závist, úzkost, zklamání, zahanbení, pocit křivdy , lítost aj.

- ve třech letech je možné navodit soucit, žal apod. (při vyprávění pohádek)

Typický je v tomto věku průběh skutečných separačních reakcí batolete i na krátkodobé odloučení matky:

První je "fáze protestu"- v níž dítě křičí a volá matku

Druhá je "fáze zoufalství"- v níž ztrácí naději, křičí méně a ve stavu stísněnosti se odvrací a odmítá kontakt s jinými

Výchovné problémy - Nejobvyklejším výchovným problémem v tomto věku bývá "vzdor". Je to ale zcela zákonitý a typický jev. Jde o přirozený výraz střetu dítěte, nadaného již jistou vnitřní autonomií, s nějakou pro něj nezvládnutelnou překážkou, reprezentovanou vesměs vůlí rodičů. Konfliktu lze předejít zvláště postupnou přípravou dítěte na změnu činnosti, vhodnou motivací, odpoutáním pozornosti něčím zajímavým, požádáním o pomoc apod.