Psychologie - starší varianta 2010

Přístup učitele

Učitel by měl brát ohled na biologické potřeby, které bývají často podceňovány. Dítě hladové nebo žíznící se soustředí především na to, že má žízeň nebo hlad, a uniká mu průběh výuky. Ve vydýchaném vzduchu se nesoustředí ani dospělí, natož dítě. Čím je dítě mladší, tím má větší potřebu pohybu. Pohyb je pro ně přirozeným stavem, zatímco, klid je unavuje, sezení bez hnutí je vyčerpává. Nejen rodiče, ale i učitel musí zajistit dítěti pocit bezpečí. Uspokojování sociálních potřeb vyžaduje přátelskou , kooperativní atmosféru ve třídě, vnímavého a objektivního pedagoga. Čím je dítě mladší, tím větší má pro něj hodnocení učitele význam. Děti s poruchami učení musíme vést tak, aby měly možnost zažívat úspěch. Hledáme oblast, v níž jsou úspěšní, v níž je můžeme pochválit. Zadáváme jim takové úkoly, které jsou schopni plnit, nebo náročnější úkoly členíme na menší kroky.

29. Neurotické poruchy u dětí, dospívajících a dospělých. Symptomatologie, příčiny, možnosti psychologického a pedagogického korektivního ovlivnění.

Neurotické poruchy jsou typické změnou prožívání, uvažování a chování

Základem potíží je pocit ohrožení a dysforie (zhoršení emočního ladění spojené s pocity napětí, strachu a úzkosti), které vedou ke vzniku obranných mechanismů.

Příliš velká zátěž se může vyvolávat nadměrné obavy, úzkost, podrážděnost, může člověka neúčelně aktivizovat nebo naopak tlumit.Pod vlivem zátěže se může měnit způsob uvažování a může vést až k neúčelné preferenci takové obranné strategie, jež vede neurotickým reakcím. Maladaptivní chování se může zafixovat. Člověk má tendenci chovat se stejně, kdykoliv se dostává do podobné situace.

Chování neurotika může být nápadné a neobvyklé, ale neporušuje základní sociální normy. Ani hodnocení reality není základním způsobem narušeno. Postižený člověk si zpravidla odlišnost svých projevů uvědomuje a jsou pro něj i jeho okolí obtěžující. V mnoha případech trpí více sekundárními, tj. společenskými následky svých neurotických projevů (koktavost, nutkavé jednání). Neurózy jsou funkční poruchou, nejsou spojeny s nálezem v oblasti nervového či jiného orgánu.

Neurózy: postihují nervovou soustavu. Projevují se u značné části populace. Léčí se psychoterapií.

Neurózy jsou funkční poruchy vznikající bud' přímo zažívanými zátěžovými situacemi v interakci s daným prostředím, nebo nepřímým působením konfliktních vztahů v blízkém okolí. Jedná se o nemoc, kterou lze vyléčit. Nemocné děti sekundárně trpí příznaky duševními, potížemi tělesnými, popř. obojím.

Příčiny:

• vrozené (dědičné vlivy) - určitou roli hraje dědičnost, vrozené temperamentové znaky, stabilita psychických reakcí, individuální rysy afektivního prožívání. Dispozici k neurotickému způsobu reagování signalizují různé vlastnosti, např. převažující pocit nejistoty, snadný vznik různých zábran, obtíže v kontaktu s lidmi, snížená tolerance k zátěži, častý pocit rozladěnosti, dráždivost, labilita, nižší výkonnost, zranitelnost a sklon k vegetativním potížím (bolesti hlavy, poruchy spánku)

• vnější, psychogenní vlivy - neuroza vyvolána skutečně nepřiměřenými nároky prostředí, nebo tím, že se člověku mohou běžné vlivy prostředí jevit jako subjektivně nezvládnutelné, nepřijatelné nebo rušivé. Pokud se člověk cítí bezmocný, přestává jeho chování ovlivňovat rozum. Výsledkem bývají podivné a často nepřiměřené projevy chování (např. neúčelný panický únik, ztráta schopnosti jakkoli reagovat atd.).