Psychologie - starší varianta 2010

- mimoškolní prostředí – v pubertě vzniká touha osamostatnit se od dospělých, ale současně se zařadit mezi vrstevníky (působení party nebude mít negativní význam, pokud byla rodinná výchova dobrá a rodina představovala přijatelné zázemí), nedostatek zájmů nebo zájmy pasivní a receptivní, nevyhraněnost zájmové oblasti, nuda, členství v problémových partách

genetické dispozice k disharmonickému vývoji a agresivnímu způsobu reagování - taková dispozice se může projevovat v dětství především na úrovni temperamentu – 1-3%, rizikovým faktorem je dráždivost, impulsivita, menší citlivost ke zpětné vazbě. Zpravidla bývá obdobně disponován alespoň jeden z rodičů, a tak je leckdy složité odlišit dědičnou zátěž od zátěže psychosociální.

oslabení nebo porucha CNS – převážně na bázi prenatálního nebo perinatálního poškození představuje určitou dispozici pro vznik delikvence, (u dětí se syndromem hyperaktivity, po úrazech hlavy, u některých druhů epilepsie), jejich základem je rozkolísanost emočního ladění, nižší schopnost ovládání

Delikventní chování můžeme rozlišit: podle stupně závažnosti (od trestné činnosti k alkoholismu), z hlediska věku delikventa, podle převládající složky osobnosti, opakování činu.

Ne všechny přestupky, nepřiměřené věku hodnotíme jako delikvenci (viz. černý pasažér v šalině). Také je důležité mít na vědomí kulturní vzorce, v nichž člověk vyrůstal.

Klasifikace mravní narušenosti z pohledu společenské závažnosti:

disociální chování

asociální chování

antisociální chování

28. Školsky významné nedostatky ve struktuře nadání (specifické vývojové poruchy učení): Dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie. Symptomatologie, příčiny, vliv na školní výkon. Možnosti korekce, zásady specifického přístupu učitele a rodiče.

Specifické poruchy učení se projevují nejen při osvojování čtení, psaní a počítání, ale jsou doprovázeny řadou dalších obtíží, které můžeme označit jako průvodní znaky.

Specifické poruchy učení (SVUP) mohou být definovány jako neočekávaný a nevysvětlitelný stav, který může postihnout dítě s průměrnou nebo nadprůměrnou inteligencí, charakterizovaný významný opožděním v jedné nebo více oblastech učení.

Specifické vývojové poruchy:

Dyslexie je poruchou čtení – zaměňování, špatné rozlišování písmen, chybí porozumění textu, zaměňování slabik, vázne plynulost čtení, porucha sluchové paměti

Dysgrafie je poruchou psaní, která postihuje grafickou stránku písemného projevu dítěte, osvojování tvarů jednotlivých písmen. Projevuje se v následujících oblastech:

- dítě si obtížně pamatuje tvary písmen, obtížně je napodobuje.

- písmo je příliš velké, malé, často obtížně čitelné

- obtíže při napodobování písmen a pomalé vybavování tvarů písmen přetrvávají ve vyšších ročnících.