SZZ Psychologie

Schéma percepčních dějů: 
 

Vnímání druhých osob má 3 části: 

1.  expektační – očekávání určitého chování 
2.  afektivní – vliv emocí 
3.  atributivní  tendence přisuzovat vnitřní a vnější (osobnostní) charakteristiky. 

 
Přesnost percepce jiných lidí je ovlivněna: 

1.  povaha interpersonálních vztahů mezi posuzovatelem a posuzovaným 
2.  schopnosti jedince posuzovat jiné 
3.  celkovou charakteristikou osobnosti posuzovatele 
4.  povahou a množstvím informací 
5.  pořadím ve kterém byli tyto informace získány 
6.  postatou přisuzovaného atributu 

 
Percepce  –  proces  výběrového  přijímání  a  interpretace  informací  z vnitřního  a  zvláště  vnějšího  světa  jedince. 
Percepce tedy není jen „viděním, ale též „hodnocením“. 
Každý člověk podléhá vlivu sociální percepce. Vnímání je závislé na sociálních faktorech, na očekávání, zkušenosti a 
na afektivitě percipujícího. 
 
Mezi člověkem a vnímaným objektem existuje  sociogenní filtr.  
Sociální  percepce  způsobuje,  že  tatáž  osoba,  vlastnost  nebo  věc  bývá  vnímána  jako  něco  prvořadého  –  tedy  jako 
figura, kdežto jiným člověkem je vnímána jako něco nepodstatného – pozadí. Sociální percepce je tedy jev výběrový, 
subjektivní a problematický. 
Apercepce – označujeme tak percepční děje, které jsou ovlivněny předchozí zkušeností (ať už záměrně, vědomě či 
samovolně) 
Mezi apercepční děje patří i atribuce – v níž předchozí zkušenosti také hrají významnou roli. 

Atribuce – sklon přisuzovat lidskému chování jednoznačnou příčinu 

- snaha člověka po poznání a porozumění chování druhých osob, projevuje se kromě jiného i hledáním příčin- atribuce 
příčin