SZZ Psychologie

Děti s různými genetickými předpoklady mohou reagovat na tytéž podněty odlišně. Určité prostředí 
nemusí být pro rozvoj různě disponovaných dětí stejně užitečné. Např. v intenzivně stimulujícím 
prostředí vysoce vzdělané rodiny se může lépe rozvíjet nadprůměrně nadané dítě, zatím co sotva 
průměrný jedinec by mohl být v takové 10 rodině přetěžován a stresován subjektivně nadměrnou 
stimulací i očekáváním. Takové dítě by se lépe rozvíjelo v klidném a méně náročném prostředí.“ 
Vágnerová 

C)  F. týkající se výchovně vzdělávacího procesu 

a.  ,,V průběhu dospívání se mohou některé genetické dispozice projevit nápadnějším způsobem než v 

dřívějším období. Dítě je závislé na rodině, jeho rodiče rozhodují o tom, co bude dělat a s kým se 
bude stýkat. Dospívající si začínají sami vybírat činnosti, které je zajímají, přátele či budoucí profesi. 
Ve větší míře než dřív tak spoluvytvářejí i své prostředí, které je ovlivňuje. Působení takového 
prostředí, např. skupiny vrstevníků, se aktuálně jeví efektivnější než vliv rodiny či školy, protože je ve 
větším souladu s vrozenými dispozicemi jedince, ale i s jeho vývojově podmíněnými potřebami.“ 
Vágnerová 

 
Kognitivní předpoklady žáka ke školnímu výkonu: úroveň myšlení, pozornosti, paměti… 
Při posuzování těchto předpokladů uplatňujeme 3 hlediska: 

1.  Kvantitativně potenciální (sledujeme celkovou úroveň nadání, vyjadřuje se pásmem na stupnici IQ) 

o 

Týká se rozsahu vzdělavatelnosti. Obvykle je vyjadřováno pásmem. Začínající psychologové nezřídka 
přihlížejí jen k tomuto hledisku a další víceméně opomíjejí. Pokud uplatňujeme toto hledisko, 
zjišťujeme, uvažujeme o celkové úrovni rozumového nadání (sem synonyma, pásma intelektu, věk 
mentální a chronologický, hrubé skóre a vážené skóre).