SZZ Psychologie

150 

Zásady práce  při  reedukaci  SVPU: klid, trpělivost, optimismus; nešetřit povzbuzením,  pochvalou; 
nedopustit,  aby  se  dítě  naučilo  něco  špatně;  spolupráce  s dítětem;  krátké  a  častější  učení;  využít 
případných  koníčků  a  zájmů;  hodně  pohybu;  vyloučit  rušivé  podněty;  nepřipustit  vznik  pocitu 
méněcennosti; spravedlivé hodnocení – přihlédnutí k možnostem dítěte; spolupráce rodiny a školy  
 
Jak mohou pomoci rodiče: 
Měli  by  vědět,  jak  vybudovat  sebevědomí  u  svého  dítěte  se  SVPU.  Pokud  děti  věří  ve  vlastní 
schopnosti, budou se více snažit. Rodiče musí dítěti dodat odvahu ke vstupu do cyklu úspěchu. Měli 
by se pokusit vyzvednout jeho přednosti a ukázat, jak si jich cení. Dítě potřebuje pochválit za své úsilí. 
Děti se učí sebeúctě na příkladu svých rodičů. Měli by přimět dítě stanovovat si dosažitelné cíle, aby 
mohlo zakusit pocit úspěchu. Měli by naučit své dítě chválit sebe samo. Musí s dítětem strávit mnoho 
času, dítě musí cítit, že je milováno. Děti potřebují také cítit, že někam patří 

Přístup učitele 
Učitel  by  měl  brát  ohled  na  biologické  potřeby,  které  bývají  často  podceňovány.  Dítě  hladové  nebo 
žíznící  se  soustředí  především  na  to,  že  má  žízeň  nebo  hlad,  a  uniká  mu  průběh  výuky.  Ve 
vydýchaném vzduchu se nesoustředí ani dospělí, natož dítě. Čím je dítě mladší, tím má větší potřebu 
pohybu. Pohyb je pro ně přirozeným stavem, zatímco, klid je unavuje, sezení bez hnutí je vyčerpává. 
Nejen  rodiče,  ale  i  učitel  musí  zajistit  dítěti  pocit  bezpečí.  Uspokojování  sociálních  potřeb  vyžaduje 
přátelskou , kooperativní atmosféru ve třídě, vnímavého a objektivního pedagoga. Čím je dítě mladší, 
tím  větší  má  pro  něj  hodnocení  učitele  význam.  Děti  s poruchami  učení  musíme  vést  tak,  aby  měly 
možnost zažívat úspěch. Hledáme oblast, v níž jsou úspěšní, v níž je můžeme pochválit. Zadáváme jim 
takové úkoly, které jsou schopni plnit, nebo náročnější úkoly členíme na menší kroky.