Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)

64 

Data z první části výzkumu interpretuji jako charakteristiku třídních učitelů a školy,vyplývající 

z výpovědí třídních učitelů žáků 6. tříd. 

Druhou  část  výzkumu  pak  jako  úroveň  adaptace  žáků  6.  tříd  a  jako  protektivní  a rizikové 

faktory  zátěže  spojené  s přechodem  z prvního  na  druhý  stupeň  vnímané  žáky,  vycházející 

z výsledků dotazníkového šetření žáků 6. tříd. 

2.3.1 Přechod na druhý stupeň ZŠ a třídní učitelé žáků 6. tříd 

Ze získaných údajů od třídních učitelů žáků 6. třídz odpovědí na otázky u ZŠA a z řádně 

provedených rozhovorů u ZŠB, ZŠC a ZŠD, zde uvádím charakteristiku zkoumaných třídních 

učitelů žáků 6. tříd a jejich příslušných škol v 8 tematických kategoriích dat: 

1. Délka praxe a třídnictví třídních učitelů 

ZŠA: Délka praxe 15 let a třídnictví 13 let u jednoho učitele.  

U druhého učitele délka praxe 20 let, ale třídnictví pouze 11 let. 

 – Oba učitelé vykazují slušnou délku praxe i třídnictví. Zatímco u prvního učitele lze usoudit, že 

po dobu své pedagogické praxe jen 2 roky nebyl třídním učitelem, jinak každým jiným rokem ano, 

kdežto druhý učitel má sice delší pedagogickou praxi, avšak v rámci ní třídním učitelem nebyl až 

9 let. Mohlo by to například znamenat, že první učitel je o něco žádanějším třídním učitelem. 

ZŠB: Jeden učitel, délka praxe 18 let a třídnictví 17. rokem, třídním učitelem je již v pořadí po 4. 

Druhý učitel, délka praxe 11 let, třídnictví 9. rokem, třídním učitelem však v pořadí již po 5.  

 –  Zde  je  rozdíl  v délce  praxe  a  třídnictví  u  obou  učitelů  téměř  vyrovnaný,  avšak  lze  celkově