Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)

pořadí všech otázek od odpovědi „ano“(/ “rozhodně ano“), což konkrétněji uvádím právě níže, 

včetně  vysvětlení  principu  příslušného  číselného  hodnocení  a významu  těchto  čísel.  Obecně 

záporným  číslem  kóduji  negativní  skutečnost,  kladným  číslem  pak  pozitivní  skutečnost,  čím 

menší záporné číslo, tím negativnější skutečnost, čím větší kladné číslo, tím pozitivnější skutečnost. 

Dotazník obsahuje celkem 30 otázek, na které byla od žáka odpověď vyžadována. Pokud žák 

u některé otázky nevyznačil žádnou odpověď, označil jsem u něj v rámci příslušné nezodpovězené 

otázky odpověď jako N, do číselných hodnot tedy zahrnut nebyl.  

Pokud žák u otázky zvolil více možností, zaznamenal jsem tuto volbu jako odpověď s číselnou 

hodnotou, která je aritmetickým průměrem číselných hodnot příslušných vyznačených možností. 

První 4 otázky, které byly v dotazníku i graficky jinak sestaveny, se týkaly organizačních 

okolností spojené s přechodem z prvního na druhý stupeň ZŠ. 

První 2 otázky zjišťovaly typy organizačních způsobů přechodů z prvního na druhý stupeň ZŠ. 

Jelikož zde bylo potřeba v rámci původně nabízených 4 možností sloučit prostřední 2 možnosti do 

jedné  hodnoty,  jelikož  jsem  usoudil,  že  nedokážu  mezi  nimi  v důsledku  najít  významově 

opodstatněný  rozdíl,  použil  jsem  zde  pouze  3  číselné  hodnoty,  v pořadí  postupně  1,  -1  a  -2. 

Usoudil jsem, že v těchto otázkách vlastně zjišťuji především  rizikové faktory zátěže z důvodu

změny  prostředí  (otázka  1  –  ZP)  a  změny  kolektivu  (otázka  2  –  ZK),  proto  dávám  větší  váhu